“Nič sme nechytili…”

Newsletterom zo Simple Truths mi prišiel jeden príbeh, ktorý napísal Lance Wubbles. Nebudem prekladať, len prerozprávam:

Starý, vekom ohnutý muž v podkroví preberá krabice s vecami zo svojej minulosti. Osviežuje si tak spomienky. Berie do ruky staré fotografie a pripomína si svoju zosnulú ženu. Spomienky mu nikdy nechýbali, ale odkedy odišla, čas sa preňho zastavil.

V krabici nájde denník svojho syna, keď bol ešte maličký. Vtedy mal nejakých 6 rokov. Dnes je to už dospelý muž a odsťahoval sa preč, takže sa vídajú len zriedkavo. Starký potrasie hlavou. Ani si neuvedomil, že jeho syn si kedysi písal denník… Prečo jeho žena všetky tie haraburdy odkladala?

Prelistuje si synov denník. Pod ním je ďalší zošit, tentokrát jeho biznis-diár. V koži a s menom vytlačným zlatom. Vyzerá smiešne oproti denníčku jeho syna – obyčajnému zošitku písanému rukou.

Otvorí svoj vlastný denník a pozrie sa na stranu, kde ho otvoril. Je to stručná poznámka:

“Stratili sme s Jimmym celý deň na rybačke. Nič sme nechytili.”

A potom, hnaný zvedavosťou, si nalistuje presne ten istý deň v denníku svojho Jimmyho, že čo tam napísal on. Veľkými, do papiera vtlačenými nešikovnými písmenami tam stálo:

“Bol som chytať ryby s tatkom. Najkrajší deň môjho života.”

🙂

Je to všetko o tom, ako sa rozhodneme vnímať to, čo sa okolo nás deje. 🙂

4 thoughts on ““Nič sme nechytili…”

  1. To sa dalo cakat 😛

    Zenove pribehy maju naopak v sebe to co by dnes malokto vymyslel len tak. Bud to pochopis ihned alebo to zobere dost casu. Navyse su vo vetach ukryte rozne udicky a pararely.

    “Názov: chyba

    Žák: “Říká se, že když se na to myslí, svádí to. Když se na to nemyslí, člověk si odporuje. Co se má tedy dělat?”

    Mistr: “Je tu jeden, kdo to dělá pořád, a není v tom žádná chyba.”

    Žák: “A jak to dělá?”

    Mistr: “Už je tu chyba!”
    – – – – – – – – – –

    “Názov: Jak na to

    A když pořád takhle sedíš se skříženýma nohama, na co vlastně myslíš?”

    “To je mimo myšlení.”

    “Ale jak to děláš, když myslíš na to, co je mimo myšlení?”

    “Nedělám to.”
    – – – – – – – – – –

    “Názov: Mnich a laik

    Mnich potkal na ulici přítele laika.

    Mnich: “Už jsi před někým prokázal pravdu, kterou jsi zažil tenkrát v Nan?”

    Laik: “Ano, prokázal.”

    Mnich: “A kdo to byl?”

    Laik ukázal na sebe a řekl: “Tenhle starý člověk.”

    Mnich: “Ani nebeská sláva tě nemůže ospravedlnit.”

    Laik:” A ví někdo o pravdě, kterou jsi zažil ty?”

    Mnich si dal na hlavu svůj bambusový klobouk a odcházel.

    “Sbohem staříku, starej se sám o sebe!,” volal za ním laik.

    Mnich však kráčel vpřed, aniž by se ohlédl.

    Páči sa mi

Povedz svoj názor