A druhá časť toho, čo mi minule poslal Miro a čo sa objavilo v článku Všetko sa odvíja od toho, čo si. Tentokrát o “tvorení”, čo je v mojom slovníku totožné so zhmotňovaním:
„Být, či nebýt. Toť otázka.“
„Přesně. Spokojenost je stav mysli. A jako každý duševní stav, i spokojenost se projevuje ve fyzické formě. Všechny stavy mysli se projevují ve fyzické formě.“
Ale jak mohu „být“ šťastný ? Jak mohu „být“ cokoli, co chci být – například bohatší nebo milovanější – jestliže nemám to, co si myslím, že potřebuji k tomu, abych takový byl“ ?
„Chovej se tak, jako bys takový už byl, a začneš to k sobě přitahovat. Staneš se tím, co předstíráš, že už jsi.“
Jinými slovy, dělej to tak dlouho, dokud se to neuskuteční.
„Ano, tak nějak. Jenže nic nesmíš jen „předstírat“. Tvoje činnost musí být upřímná. Všechno, co děláš, dělej upřímně, jinak z toho nebudeš mít žádný užitek.
Tak tomu není proto, že bych tě „neodměnil“. Jak víš, Bůh „neodměňuje“ ani „netrestá“. Ale přírodní zákon vyžaduje, aby tělo, mysl a duch spolupracovaly, aby tvůrčí proces mohl fungovat.
Svou mysl neoklameš. Jestliže nejsi upřímný, tvoje mysl to ví a nemůže ti v tvůrčím procesu pomoci.
Samozřejmě že můžeš tvořit i bez pomoci své mysli – to je však mnohem obtížnější. Můžeš požádat své tělo, aby dělalo něco, čemu tvá mysl nevěří, a jestliže to tělo dělá dostatečně dlouho, tvoje mysl si vytvoří nový názor. Jakmile máš na něco nový názor, jsi na nejlepší cestě k tomu, abys z toho učinil trvalý aspekt své existence, místo abys jen předstíral.
To je však obtížnější způsob. Ale i v takovém případě musíš být upřímný. Vesmír nelze ovládat jako lidi.
Takže tady existuje velmi jemná rovnováha. Tělo dělá něco, čemu mysl nevěří, nicméně mysl musí k tělesné činnosti přidat upřímnost, aby činnost k něčemu vedla.“
Eprakone - ezoterika a spiritualita 
Povedz svoj názor