Hoci som už dávala rôzne životné múdrosti do článkov, nemohla som dnes odolať: na internete som našla článok, nad ktorým som sa hodne zasmiala (teda, nie nad ním, ale skôr nad sebou, ako som sa v jednotlivých príbehoch nachádzala):
Byl jednou jeden žák a ten se zeptal Mistra: “Co mě odděluje od pravdy?” A Mistr řekl: “Nejsi sám, kdo je oddělený od Pravdy. Je mnoho takových.”
A dále pokračoval: “Povím ti dvanáct malých příběhů, které ti budou připadat jako velice jednoduché. Musíš je ale projít mnohokrát, a i když se budeš myslet, že jsi je pochopil, nepřestávej je stále procházet. Dělej to tak dlouho, až jimi prostoupíš, až se z malých příběhů stanou velké a z velkých zase malé.”
První příběh
Byla jednou jedna kapka v moři, která tvrdila, že moře nikdy neexistovalo. A stejně tak je to i s mnohými lidmi. Stojí ve středu Boha a tvrdí, že Bůh nikdy neexistoval.
Druhý příběh
“Chci svoji svobodu,” dožadovala se jedna kapka v moři a moře ji ve své milosti vyzdvihlo na svůj povrch. “Chci svoji svobodu,” dožadovala se zase kapka. A slunce bylo plné milosti a vyzdvihlo ji do oblak. “Chci svoji svobodu,” dožadovala se stále kapka. A oblaka byla dobrotivá – spustila ji zase dolů. A tak byla opět v moři.
Třetí příběh
Intelektuální kapka je intelektuální kapka vody, ne moře.
Čtvrtý příběh
“Všechny tyto kapky v moři za nic nestojí,” řekla kapka v moři.
Pátý příběh
“Bezpochyby, jednu věc už jsem poznala. Jsem o něco důležitější než moře.”
Šestý příběh
“Asi se nikdy nepotkám s mořem,” povzdychla si kapka v moři.
Sedmý příběh
“Ale, co je mně po moři,” řekla kapka v moři.
Osmý příběh
Jedna kapka vody bojovala se svým osudem. I když byla uprostřed moře, nechtěla o moři nic vědět.
Devátý příběh
Jedna kapka v moři svolávala ostatní kapky, aby mohly udělat povstání v moři.
Desátý příběh
“Z titulu mé moci,” řekla kapka druhé kapce uprostřed moře, “z titulu mé moci jsi od tohoto dne vyloučena z moře.”
Jedenáctý příběh
“Jsi v mé lásce,” řeklo moře kapce vody. Ale kapka moře neslyšela, protože byla naplněna láskou k jiné kapce.
Dvanáctý příběh
“Kdyby se mi podařilo”, uvažovala kapka vody, “aby každá kapka v moři byla v mé lásce, stala bych se celým mořem.” A tak začala zahrnovat jednu kapku za druhou do své lásky. Byla tam však jedna kapka, která jí jednou velmi ublížila. Způsobila jí největší utrpení v životě. A tak ji přes všechnu svou lásku nedokázala odpustit. Jen proto, že nezahrnula jednu jedinou kapku do své lásky, jen jedna jediná chyběla – nestalo se z ní moře.
Poslední příběh
Byla jednou jedna kapka vody, která hledala ticho moře, dálku moře a lásku. “Ty jsi já,” řeklo moře, “a já jsem ty.” Otevřelo svoji náruč a přijalo kapku. A to, co patřilo moři, patřilo od té chvíle i kapce. Stala se tichem, stala se dálkou moře a její hloubka byla požehnáním pro tento svět.
“Věz, můj žáku, moře je plné odpuštění pro ty, kteří ho milují a přijme do sebe ty, kteří si to opravdu přejí.”
“Ale co když je taková kapka vody velice špinavá, co potom?” zeptal se žák.
Tehdy se Mistr z celého srdce rozesmál a řekl:
“Žádná kapka nemůže být tak špinavá, aby ji moře nedokázalo očistit.”
Eprakone - ezoterika a spiritualita 
dobrý článok,parvdivy aj keď si myslim ze neviem co je pravda a prave preto ju hladam
Páči sa miPáči sa mi
Matt, pochopila som to tak a tak to aj cítim, , že pravda si ty 😀
Páči sa miPáči sa mi
…v tejto chvíli, v každej chvíli, stále. Paaa paaa!
Páči sa miPáči sa mi
Ako povedal Kristus, spoznajte Pravdu a ta Vas osobodi! 😉 …
Páči sa miPáči sa mi
Mile kvapky, podobne pribehy pisu velke kvapky pre mensie kvapky 🙂 Cim je kvapka vacsia, tym viac je sucastou mora. Ale nechcem byt ako kvapka z tretieho pribehu, tak sa radsej z diskusie vyparim 🙂
Páči sa miPáči sa mi
som sťastná kvapka v šťastnom mori
Páči sa miPáči sa mi
nadherne pribehy ….dlho som sa tu neobjavila nemala som cas a priznam si nejak som bola bez seba stratila som sama seba a nevedela som sa najst znicena bez ziadnej energie som sa tulala so psom a hladala nieco co by ma motivovalo pre usmev potom som si spomenula co ma kedysi naplnalo velkym pramenom energie pohody a vnutrneho stastia z nicoho nic mi to prislo na um pri sedeni a zamyslani…. preto som tu to… vy vsetci a hlavne ty hela s tvojou strankou,dakujem za seba objavenie a znovuzrodenu silu zivota
Páči sa miPáči sa mi
Adriana,
aj mne táto stránka dodáva silu, dobré rady a uvedomenie si veci a pohľadov, ktoré si inak človek nevie ani predstaviť. Je dobré , že máš aspom psíka , ja po psíkovi túžim už takmer tri roky…a pevne verím, že raz sa ho aj dočkám, pekný deň praje
LenkaS.
Páči sa miPáči sa mi
v tom pripade musim prijat ak m a niekto udrie(obrazne)?
Páči sa miPáči sa mi
sorry, reagujem na 13 peibehov
Páči sa miPáči sa mi
Mala,
ak vás niekto “udrie”, je to hlavne výpoveď o ňom, nie o vás… Predstavte si, v akom smutnom svete bezmocnej zlosti a pocitu nevyhovovania/nedostatku žije, keď sa správa takto… V takomto škaredom svete nemá inú možnosť ako “udrieť”. Takže on vlastne nemá nijakú možnosť voľby. Vy máte iný svet a možnosť voľby máte – môžete odkráčať ďaleko od ľudí, ktorí žijú v škaredom svete. A ak nemôžete, môžete ich ešte vždy ľutovať – to zlo a zlobu v sebe nosia oni, nie vy, a oni s ňou musia žiť. Tak ich poľutujte, pochopte, že nemôžu inak a tak je nezmysel im to zazlievať, a ak sa dá, odíďte od nich čo najďalej, aby sa ich negativita nenachytala aj na vás. Zodpovedáte len za to, ako bydete svoj život žiť VY. Nezodpovedáte za to, čo zo svojho života spravia ONI.
Keby ste sa rozhodli “úder” oplatiť, viete, o kom to bude výpoveď? Nie o tom, kto vás “udrel”, ale o vás… 😦 Takže dobre zvažujte, či si niečo také chcete urobiť. Tam vonku je kopa negativity, ktorá stepuje za dverami do vášho života a len čaká na okamih, až ich pootvoríte…
Páči sa miPáči sa mi
Rozmyslal som, kam pridat nasludujuce vety a tu sa mi to zdalo najvhodnejsie.
Zamyslal sa niekto z vas nad nasledujucimi otazkami, ked ano prosim hodte sem svoje nazori. Tak prva otazka: Preco sme taki, ako sme? No po mozno ani nie dhsom uvazovani odpoviete geny a prostredie. To som si aj ja myslel, ale po nevelkom prieskume som zisitl, ze u mnohych ludi sedi charakteristika ich znamenia v horoskope. Cize najskor budu aj hviezdy a mozno nieco ine vplyvat na ludi – na ich sposob rozmyslania, spravanie a podobne. Ked niekto vie alebo ma tusenie o tom co by to mohlo byt a preco, prosim napiste.
Druha otazka: Ma clovek na vyber? Podla mna nie. Vezmime si nejaku situaciu zo svojho zivota. Teraz si predstavme tu istu situaciu (myslim tym vsetko to iste co bolo predtym-cize rovnaka minulost) – myslite, ze sa mozete v tej situacii rozhodnut inak. Myslim, ze nie. Je to ako s tym morom vyssie – jedna kvapka sa nemoze pohnut, ale v mori ano. Cize v skratke som uviedol, co si myslim, a teraz si mozme uvedomit, ze zly clovek nemoze za to, ze sposobuje zlo rovnako ako dobry clovek nemoze za to, ze sposobuje dobro. Co je zle a co dobre, si rozdelil clovek pre dobro spolocenstva, je to vlastne na to, aby tych “zlych” mohli uviest na spravnu cestu. Uvediem taky priklad: predstavme si nejaku moslimsku krajinu: tam rodicia vychovavaju dieta s tym, ze zabitie krestana ho privedie do raja (neviem presne, co to oni maju) a neskor zabije desiatky ludi-teraz si polozme otazku: Moze, za ich smrt to decko alebo jeho rodicia alebo prarodicia? Moja odpoved je nie. Nikto nemoze, za to aky je. Teraz to neberte tak, ze ospravedlnujem vrahov, zlodejov. Len chcem, aby ste si uvedomili, ze mozno len ich treba nasmerovat tym lespim smerom-podla mna sa do da u kazdeho cloveka-len tazko urcit ako. Cize netreba pred tymi “zlymi” utekat (bat sa, ze z vas vycucaju energiu :D) ale ich usmernit tym spravnym smerom. Kazda kvapka moze trosicku pohnut okolitymi kvapkami, a ked aj tie pohnu vznikne pekna vlna v mori :).
Cize asi tolko k tomu. Este raz napisem, ze bol by som rad keby ste sa ozvali so svojimy nazormi a este mam jednu otazku na vas: Ake ste znamenia?
Prepacte, ale neda mi to: trochu som preletel, nejake zaklinania na lasku a podobne carovania a pripada mi to ako autosugescia, resp. ako placebo.
A este prepacte, za gramaticke a stylisticke chyby.
Páči sa miPáči sa mi
Marki,
kazdeho cloveka ovplivnuje rodina a okolie, ale keby si kazdy clovek na tomto svete precital napr. 12 pribehov o kvapke a mori, asi by sa zmenil.
Dalej si myslim ze kazdy clovek ma pravo na rozhodnutie( napr. ci zabije alebo nie, ale ako ste povedali, ked je od malicka uceny zabijat, tak je to pre neho normalne, a ked veri ze sa dostane do ,,neba´´ tym ze zabije ludi, tak by som bol zvedavy co sa stane. Clovek je obmedzeny len vlastnou fantaziou, nicim inym, ani gravitaciou, ani inteligenciou len fantaziou. ( napr. telekineza, a ine).
A k tym hviezdam, myslim si ze hviezdy a planety ovplivnuju ludi a ich spravanie, myslenie.( Ja mam problem zaspat ked je spln:( )
Aky mate nazor na nadavky, podla mna ,,sluzia´´ na to aby sme oddelili dobrych(slusnych) od neslusnych. Inac aky to ma zmysel? Ako vznikli nadavky?
A naco odelovat ,,zrno od pliev´´ ked na Zemi zijeme spolu.
Je vela otazok na ktore asi nebudeme poznat odpoved. Mozno je to tak lepsie, co by sa stalo keby sme spoznali vsetky zahady sveta,vesmiru, neba a …. .Bola by tu nuda 🙂
PS: Ja som narodeny v znameni Vahy.
Páči sa miPáči sa mi
Od malicka ma babka viedla k myslienke Boha.Moji rodicia su neveriaci,aspon sa tym nezaoberaju…mozno veria,ale v nieco ine…to svoje…a ja,…ja sa uz par rokov nachadzam niekde,kde neviem,co si mysliet…mozno nechcem verit,ze Zem stvoril Boh a mozno ani tomu Velkemu tresku..lebo aj ten musel nejako zacat…ale z jednej strany ma dost naplnaju tieto veci o “kvapkach”a Bohu/to s akym pokojom vsetko riesi/ a vobec myslienky aj Vas,co tu pisete..ja len,ze som zmatena..neviem,co si mam o tom mysliet…a zaroven,co si mam mysliet o sebe…snazim sa spravat tak,aby som neublizovala,ale stalo sa mi to,kedy som sa musela rozhodnut pre to mensie zlo…predchadzali k tomu vsetky moje mozne chyby..a jedine vychodisko,to pre mna viac priatelne z hlbsich dovodov,bolo,vybrat si to “mensie”zlo…lenze prieci sa s nazorom mozno vacsiny…tak ja neviem…ci sa klamem a presviedcam…prepacte,ze to mozno nema ani hlavu, ani patu…ale je to asi jedina stranka,v ktorej mi to prislo adekvatne napisat…len mozno nejaky navod,alebo strednu cestu…priznam sa,ze sa mi prieci myslienka Boha,ale na druhej strane,co to moze byt?..a kde je hranica medzi dobrom a zlom?…lebo co moze byt dobre pre mna,nemusi pre inych a zas opacne..
ja len,dakujem,ze som sa tu mohla vypisat….cize nemusite reagovat…budem sa snazit pozerat na veci z oboch stran…
PS:vodnar,kon,z velkej miery sangvinik a cholerik
Páči sa miPáči sa mi
Lenka,
za celú svoju existenciu som sa naučila jedno – keď sa rozhodujeme, vždy sa rozhodujeme optimálne vzhľadom na situáciu, v ktorej sa nachádzame, na naše doterajšie skúsenosti, na náš momentálny emocionálny stav, na hodnoty, ktoré v danom okamihu máme a na informácie, na základe ktorých konáme… Nikto z nás vedome nerobí zle, len proste niekedy neodhadne situáciu najsprávnejšie. Je chyba spätne sa pozerať a nariekať “to som mal urobiť inak”. Áno, s dnešným rozumom, dnešnými informáciami a dnešným emocionálnym odstupom by sme konali inak. Ale keby sme sa dnes ocitli vo vtedajšej situácii s vtedajšími informáciami a vtedajším emocionálnym zaangažovaním, asi by sme urobili to isté… Neexistuje správne alebo nesprávne rozhodnutie/voľba. Existuje len voľba ako taká a to, čo dokážeme urobiť zo života, na ktorý nás naviedla.
Je jedno, či v Boha veríme alebo nie – ten kľud a odstup máme v sebe všetci, len nás ho nikto neučil hľadať. Pričasto sa identifikujeme s imidžom, ktorý sa nám podarilo dosiahnuť u iných (ja tomu hovorím, že sme zakotvení “vonku”), a málo sa identifikujeme s tým, kto vlastne sme ako suma našich talentov, vlastností a situácií, v ktorých ich prejavujeme (tomu hovorím, že sme zakotvení “vnútri”).
Mimochodom, tá kombinácia sangviniko-cholerická ma akosi oslovuje… 😛
Páči sa miPáči sa mi