Na pochôdzkach fejsbúkom som našla odkaz na článok, ktorý si prenesiem aj sem, aby bolo jasné, že je to myšlienka, pod ktorú sa podpisujem aj ja (okrem záveru, ktorému zatiaľ nerozumiem). Volá sa Esoterická manipulace s lidmi je jen ubohým byznysem.

Dnešní doba je „ezoterikou“ přesycena. Lidé si nechávají vykládat karty, věštit budoucnost, fotit aury, nahlíží do minulých životů a nechávají si radit od andělů. Je mnoho nabídek, co kdo pro Vás udělá za Vás. V obchodech je na prodej mnoho předmětů, které vás vyladí či uzdraví.

V podstatě si každý z vás může udělat takový byznys. Protože jak poznáte, jestli dokážu číst budoucnost, vidět aury, nebo to jestli vás mandala skutečně uzdravuje? Drtivá většina těchto ezoterických pomůcek je vytrženým kontextem z celých duchovních systémů. Jako kdybyste vzali ze sto součástek hodin jen pár koleček a chtěli z toho udělat zase hodiny. Krásná továrna na peníze. Nemyslíte?

Vymyslet si nějaký systém esoterické nauky, je to nejjednodušší co můžete udělat. Můžeme tady spolu založit třeba kult „Neptunových dětí“. Co vy na to? Má to logiku. Naše tělo je složeno ze sedmdesáti procent vody. Voda je vlastně naše matka. Každá naše buňka obsahuje vodu. Takže voda je pro nás nepostradatelnou energií, která řídí naše vědomí. A máme svou vlastní esoterickou školu, svou vlastní nauku. Neptunové děti. Mohl bych z toho udělat celé hnutí a věřím, že by se mi to povedlo.

Ale byl bych jen dalším „ezoterikem“ dnešní doby, který z lidí tahá peníze. Kolik byste mi platili za léčení vodou? Tisíc, dva nebo pět? Děkuji, nechci. Nedělal bych to. I kdyby to dozajista fungovalo. Protože do jisté míry funguje vše, čemu jsou lidé ochotni věřit a za co jsou ochotni platit.

A tady zase narážíme na podstatu většiny našich vlastních problémů. Neustále jen hledáme někoho nebo něco, co vyřeší problém za nás. A tohle přesně využívá dnešní „ezoterismus“ ke svému štěstí. Je opravdu velice málo „ezoteriků“, kteří vám řeknou pravdu. Dokážou zabalit svou mluvu do takového tajemna, že jim nerozumíme stejně jako našim politikům. „Až vstoupí univerzum do vašeho lůna, teprve poté se začnete uzdravovat“. Rozumíte tomu?

Mohl bych klidně pokračovat. Co třeba „naše neptunové děti“ „musíme se naladit na vibraci vody, aby nás začala léčit její vesmírná síla“. Je to úsměvné. Nic z toho nepotřebujete. Jediná podstatná věc, která komukoliv z nás může pomoci, je začít chápat svou vlastní identitu. Pochopit mechanismy vlastního sebe-rozvoje a konečně začít praktikovat tyto věci do svého života.

Nevěříme sami v sebe, tak se uchylujeme k ezoterice. Jak smutné. Pro hledání spokojeného a šťastného života nepotřebujete esoteriku. Esoterické vnímání je přirozenou součástí zdravého člověka. Přemýšlejte o tom.

Minule sme mali týmto smerom debatu s GabyBaby. Niečo sa ma pýtala a ja som sa medzi rečou dopracovala k nasledovnej úvahe:

Keď je niekto liečiteľom, má vyvinutú nejakú schopnosť viac ako jeho okolie. Channeluje, číta z akaše, prikladá ruky, veští z kariet, vycíti príčinu choroby… Problém je, že to automaticky neznamená, že má seba samého spracovaného lepšie ako okolie alebo že je “nadradená inteligencia”. Jednoducho má nejaký extra talent – ale v závislosti od toho, ako sám na sebe pracoval, je rovnaký alebo menší ksicht 😉 ako ostatní. Ale pretože s tým jedným talentom zažíva úspech, začne si časť liečiteľov/ezoterikov po čase myslieť, že má nadradený talent i v iných oblastiach. Napríklad za nimi prídete s tým, že si s partnerom nerozumiete. Ak sami práve riešia svoje partnerské problémy, tak premietnu svoj problém do vás a ošetrujú vás, ako keby ste mali presne ten ich problém… Ich podvádza partner, tak istotne aj vás podvádza – a začnú vám radiť, ako sa s tým vysporiadať. A vám proste partner sexuálne nevyhovuje a to vy ste ten, kto podvádza, ale oni vás nútia riešiť partnera, obrniť sa voči nemu, zahnať ho do kúta a podobne…

Mne sa to často stávalo, keď som na blogu napísala informáciu, že mi niečo je. Odrazu sa to začalo hemžiť dobrými radami, čo mám jesť a čo nie, ako mám meniť životosprávu a čo v svojom vnútri mám vysporiadať… bez toho, aby sa niekto čo len spýtal na príčiny mojich problémov. (Ja som reagovala dosť vlažne až podchladene, takže postupom času mi ľudia prestali radiť. 😉 )

Prečo to robíme? Otázka je, čo z toho dostávame. Čo nám dáva naša choroba? Čo nám dáva to, že niekomu radíme? Keby sme mu chceli skutočne pomáhať, najprv sa pýtame podrobne na jeho východiská, až potom začíname hľadať riešenia. Ak sa potrebujeme len cítiť nadradene, tak hneď pristúpime k radeniu, pretože je nám jedno, ako to skončí s ním, ale my z tejto situácie chceme vyjsť ako ten s väčším rozhľadom. A prípadne si za to nechať zaplatiť.

Pretože i ja som v minulosti mala podobné prejavy, idem sa zosilnene kontrolovať, čo mnou hýbe, keď dávam ľuďom rady – a budem dávať rady len vtedy, kedy mi to bude stáť za skutočné zisťovanie.

Dobre to mali prešpekulované čínski cisári. Svojho dvorného lekára platili len dovtedy, kým boli zdraví – a len čo prestali byť zdraví, okamžite zavreli brány paláca, aby lekár nemohol ujsť. 😀

To by sa zdravelo! 😀