Pred chvíľkou mi Miro poslal nasledovný úryvok z Hovory s Bohem 3:
Většina lidí si myslí, že když něco „mají“ (víc peněz, času, lásky – čehokoli), že konečně mohou něco „dělat“ (psát knihu, věnovat se něčemu zajímavému, jet na dovolenou, koupit si dům, navázat nový vztah), což jim zase umožní něčím „být“ (být spokojeným, klidným nebo zamilovaným člověkem).
Ve skutečnosti však převracejí přirozené pořadí. Ve vesmíru, tak jak skutečně existuje (na rozdíl od toho, jak si myslíte, že existuje), „vlastnění“ není předpokladem „bytí“. Ve skutečnosti je to právě naopak.
Nejdřív „jsi“ to, čemu se říká „šťastný“ (nebo „vědoucí“ nebo „moudrý“ nebo „soucitný“ nebo cokoli jiného), a teprve pak začneš všechno „dělat“ z této roviny bytí – a brzy zjistíš, že to, co děláš, ti přináší to, co jsi vždycky chtěl „mít“.
Chceš-li uvést tento tvůrčí proces do pohybu (neboť to je tvůrčí proces), musíš se rozhodnout, co chceš „mít“, zeptat se sám sebe, co si myslíš, že bys „byl“, kdybys to „měl“, a pak se musíš snažit tím „být“.
Tímto způsobem obrátíš obvyklé pořadí – ve skutečnosti je napravíš – a začneš spolupracovat s nesmírnou tvůrčí silou vesmíru, místo abys jí odporoval.
Tento princip lze definovat takto:
V životě nemusíš dělat nic.
Všechno záleží na tom, co jsi.
Prozatím si pro ilustraci představ člověka, který je přesvědčen, že by byl opravdu šťastný, kdyby měl víc času, peněz nebo lásky.“
Takový člověk zřejmě dobře nechápe vztah mezi „svou nespokojeností“ a nedostatkem času, peněz nebo lásky.
„Máš pravdu. Na druhé straně člověk, který je šťastný, má dostatek času na všechno, co je opravdu důležité. Má dost peněz a dost lásky na celý život.“
Protože už „je šťastný“, uvědomuje si, že má všechno, co potřebuje k tomu, aby „šťastný byl“…
„Přesně tak. Rozhodneš-li se předem, co chceš být, pak se tím skutečně staneš.“
Je to vlastne inými slovami povedané: ako rezonuješ, to si do života priťahuješ. Podstatná je tvoja vibrácia, zvyšok sa dostaví sám.
🙂 Je to pravda.
Dokonca podľa jedného z channelingov s Gaiou som pochopila, že keď sťahujeme informácie z akaše (alebo od anjelov), stiahneme len to, k čomu nám naša momentálna vibrácia umožní prístup… Teda nie “pravdu”, ale len tú časť z nej, na ktorej vedome/nevedome vibrujeme… 😕
Takže ak chceme mať neskreslené informácie o čomkoľvek, potrebujeme naemulovať plnú šírku anjelskej vibrácie. 🙂 Inými slovami: potrebujeme sa stať anjelom. 😛
hm, tak toto je teda dobrý vitamín pre dušu, fakt … 😕 🙂
ale áno, súhlasím … no ale nie je jednoduché, teda aspoň pre mňa, naprogramovať sa deň čo deň na šťastný gesicht …
hm, no je pravdou, že si zbytočne komplikujeme život tým, že nevnímame situácie také aké sú, ale vnímame ich také aké ich chceme vidieť … 😕
Páči sa miPáči sa mi
Však už vám tu otĺkam Kybalion o hlavy najmenej 2 roky hi hi hi 😀
Čo vám bráni aby ste boli jednoducho šťastný práve teraz? Nič ak zabudnete,odpustíte si,a prestanete myslieť na zajtra ….môžete mať miliardy 😀 ale zajtrajšok môže byť iný 😛
Starajú sa malé deti o niečo 😀 jednoducho sú tu a teraz 😀 A chcete poznať svojho boha
… jedine v tedy ak zastavíte myseľ..lebo v nej je stroj času, všetkého nazerania budúcnosti 😀 ..všetko končí v mysli ..všetky tvary,vône,bolesť, i radosť …len sa stať majstrom žitia 😀
Páči sa miPáči sa mi
Cize cinnost je iba odrazom stavu bytia a nie prostriedok na jeho dosahovanie.
Mozeme si sadnut do stredu miestnosti a v jednom okamziku mozeme byt milonarom, v dalsom “mudrym clovekom” a v dalsom “stastnym clovekom” vsetko zalezi na nas. A ked uz budeme “mudrym clovekom” , co mozeme byt hned teraz, tak z toho stavu bytia budeme tak zit. Dusa nepotrebuje nic robit. jej staci ze je. Ale na druhej strane cinnost je zakladnym faktorom naseho zivota. Je to to, cim sa dusa vyjadruje v tomto svete.
Milume a budeme milovani.
Ucme druhych a budeme sami mudrymi.
🙂
No nechapal som tam len jednu vec. To, ze budeme “mudrym clovekom” je OK, ale iba my mame nejaku nasu deiniciu pre to, kto mudry clovek je. Cize ak ja niekomu poviem “som mudry clovek” a on povie ze aj on, budeme aj tak v uplne inych stavoch bytia – lebo kazdy to budeme mat inak zadefinovane. A od toho sa asi odvyjaju “ztotoznovania” Ztotoznovania s tym, ze som + nieco a tym padom mam presnu definiciu o tom kto som.
No kniha hovori dalej toto – Zakladom naseho zivota je zadefinovanie sameho seba. Cize musiem sa postavit vo vztahu ku kazdej veci nejakym sposobom a tym sa definujeme. lebo a toto citujem,:
Zivot je procecom sebaurcenia/sebadefinovania a nie sebaobjavovania. 😉
🙂
Páči sa miPáči sa mi