U Aleša Kalinu som našla článok, ktorý ma zaujal, pretože hrubosť je pre mňa veľká záhada. Vyrastala som v prostredí, ktoré na seba ani na iných hrubé nebolo – nikdy, ani verbálne, ani psychicky, ani emocionálne, ani fyzicky. Nikdy nepochopím, čo ľudí vedie k takému správaniu – a tak je každá informácia drahá.
Kalina píše:
Dnes jsem po rozhovoru s mladou vdanou ženou, která mě provedla svým životním příběhem plného násilí, usoudil, že se budu muset zamyslet nad tím, proč se muži chovají k ženám hrubě. Jak je to možné, že dokáží fyzicky i psychicky týrat něžné pohlaví s takovou dávkou hrubosti, že se mi nad tím zastavuje rozum?
Co vede muže k takovým projevům hrubosti, že se nestydí uhodit jemnou ženu do tváře a ještě si přitom myslet, že dělají dobře? Poněvadž se podobné kousky dějí stále častěji, musím se k tomuto tématu vyjádřit a dát prostor k zamyšlení ženám, které těmito nepříjemnými situacemi procházejí.
Jaké jsou způsoby týrání? Mlčení naschvál, odsekávání, neřešení problémů, ignorace, netolerance, fackování, kopání, udeření pěstí, zamykání doma, vyhrožování smrtí, izolace.
Odkud se toto chování mužů bere? Vždy za vším je totiž schován strach nebo touha vyniknout. A tyto emoce mají tendenci se převlékat do mnoha plášťů. Uvádím zde hlavní příčiny, které se u vztahově nevyspělých mužů objevují.
- Muž se bojí, že doma ztratí nadvládu. V tomto případě jde o typ mužů, kteří díky svému malému sebevědomí mají panický strach, že jejich partnerka by mohla být lepší než on a mohla nad ním převzít nadvládu. Proto ji ponižuje, aby k tomu nedošlo. Psychicky ji vydírá a používá manipulační techniky, aby ji přiměl poslouchat a dělat vše, co si myslí on. Tak si dokazuje svoji velikost a mužskost.
- Muž se bojí, že někdo jiný bude lepší než on. Tento druh strachu stojí za veškerou žárlivostí. Muži se tak bojí, že by jednou jejich partnerka přišla a oznámila mu, že si našla někoho lepšího, že ji všemožně spoutávají a týrají, aby si nemohla dělat, co sama chce.
- Muž nedokáže prosadit svoji vůli diplomacií a láskou. Každý názor a nová potřeba musí být ve vztahu obhájena a vysvětlena. Pokud muž nemá vztahové vychování, tak se při prosazování svých potřeb chová jako netvor. Buď bude po mém nebo budeš trpět.
- Muž má strach, že bude odhalen ve svých nekalých praktikách. Pokud je muž ve vztahu nespokojený, bude zákonitě koketovat s jinými ženami. Bude si svůj nedostatek kompenzovat jinde. Pokud byl ale vychován tak, aby ve vztahu zůstával za každou cenu, bude partnerce všemožně dávat najevo, že ona je ta špatná a že všechno dělá špatně a že on má přece nárok si dělat co chce.
- Muž udělal ve vztahu osudovou chybu a neumí se s partnerkou domluvit na odpuštění. Pokud muž nemá dostatek vztahové inteligence, aby po své chybě našel k partnerce opět cestu a vztah se vrátil do normálu, může se z něj postupem času stát tyran. Bude ji stále dávat najevo, že ona je ta neschopná a ať si teda všechno udělá, jak chce, když je vlastně tak dobrá.
- Muž se bojí, že jím bude pohrdnuto. Tento panický strach se objevuje u mužů, kteří byli v dětství častokrát opomíjeni nebo jim bylo dáváno najevo, že nedostačují. U svých partnerek se pak snaží tento nedostatek od vychovatelů kompenzovat. Bojí se, že jim opět bude dáno najevo, že nejsou dost dobří, chytří a dostačující. Tak pomocí psychického týrání zastrašují a formují partnerku, aby dělala přesně to, co chtějí.
- Muž má nesrovnaný svůj osobní život-nevyrovnaní a vztahově impotentní muži mají tendenci si vybíjet své zlo na svých nejbližších. Negace, zuřivost, zlost, pomluvy a obviňování z nich vytéká jako hnis a zaplavuje své okolí. Partnerka však za nic nemůže. Ona sama dokonce častokrát nabízela svojí pomoc. Milostpán však pohrdavě odmítl.
Co dělat, když se muž takto chová?
Prevence – nejlepší je, pokud hned na začátku budete usilovat o partnera, který vás nebude tyranizovat. Jak? Vzděláváním v oblasti vztahové inteligence. Tak dosáhnete poznání jak si správně vybrat svého životního partnera a nebude muset v budoucnosti snášet jeho vrtkavosti.
Přesně vědět, co chci a znát své životní hodnoty-když znám své životní hodnoty, tak se nebudu nikomu moc podřizovat. Budu chtít jít životem podle svých měřítek a žádné citové vydírání se mi nestane vodítkem. Určitě je dobré se naučit rozpoznat a odzbrojovat manipulátora.
Keďže som nedávno robila článok o tom, ako vykývať s manipulátormi na pracovisku, spracujem túto tému aj sem… len to chce čas.
Nekompromisně vyjednávat-pokud muž má tento defekt projevu, je jediná cesta. Jasně mu nastavit zrcadlo jeho chování a zdůraznit, že je to nepřijatelné. Pokud bude i nadále pokračovat ve svých praktikách, tak opustit vztah.
Obrátit se na odborníka a nechat si poradit, co v takových případech dělat. Neupadněte v omyl. Člověk sám je pro sebe nejhorším rádcem. Úspěch spočívá ve schopnosti se poradit s odborníkem. S lidmi, kteří již mají určitá neštěstí za sebou a ve svém životě vykazují prvky, které byste sami chtěli mít, vám určitě dají dobrou radu. A věřte mi, někdy jedna hodina s takovým člověkem vydá na sto hodin s kamarádkou.
Ako som si pozerala Kalinove dôvody, dosť ma nechávali chladnou. Akurát jeden zarezonoval – neschopnosť presadiť si svoju vôľu, svoj názor, svoju potrebu; neschopnosť uhrať si “svoj priestor”. Možno je to pre mňa nejaká téma – a možno je to to, čo sa skrýva pod všetkými tými ostatnými dôvodmi. Ide mi o niečo, niečo chcem, ale nedokážem to zhmotniť, pretože ten druhý mi v tom zavadzia. Keď mi v tom nezavadzia nikto, idem po sebe – napríklad sebanenávisťou, alkoholom, drogami. Ale keď tam je niekto, komu svoju neschopnosť môžem “zosobniť”, tak vyštartujem po ňom…
A to ma vedie k inému prejavu verbálneho násilia, s ktorým som sa v poslednom čase stretávala čoraz častejšie – generačné rozdiely. Vyrastám v prostredí, ktoré hovorí tak, že by sa za to hanbil stredoveký pohonič. A automaticky predpokladám, že tak, ako moje spôsoby boli prijímané medzi rovesníkmi, budú pojazdné aj medzi “starými”. No a keď sa “starci” tvária, že pojazdné nie sú, tak je to ich vina. 🙂
Mám pocit, ako keby medzigeneračné rozdiely neboli ešte nikdy také vypuklé ako dnes. Týka sa to predstáv, hodnôt, presvedčení, všetkého. V mojich očiach “Sodoma a Gomora” 😉 , ale pravda je, že neviem, či to nie je len veľmi potrebný krok k ďalšiemu stupňu vývoja ľudskej rasy…
Diskusiu nechávam na vás. 🙂










Povedz svoj názor