Eprakone – ezoterika a spiritualita

17 odpovedí na na “Striebro ako antibiotikum”

1. 

   dusan

   11. marca 2008

   Tento článok je natoľko nekompetentný, že ho doporučujem nečítať. Je tu toľko nezmyslov, že sa na to ani nedá temer reagovať. Ak o tom chcete niečo seriózne vedieť, vygooglujte si to.
   Koloidné striebro sú nanočiastočky striebra vo vode bez akýchkoľvek prímesi. Konzervácia alkoholom je absolútna volovina. Rovnako je volovina dávkovanie pipetou na kvapky. Koloid sa vstrebáva cez sliznicu, preto sa klasické pitie používa málo, väčšinou len prevaľovanie v ústach. Alebo vonkajšie použitie. Pôsobí antibakteriálne. Nie je dôvod ho dlhodobo nepoužívať. Striebro je oficiálne jedovaté /čo je pri väčších časticiach pravda/, takže ho na 100% žiadna nemocnica nepoužíva. Prúd v oblasti ppm je ako pojem volovina. Používa sa zdroj konštantného prúdu a nejde o elektrolýzu – nepoužíva sa roztok, ale čistá voda. Pojem ppm je skratka parts per million, hovorí o množstve častíc striebra vo výslednom koloide.
   P.S. Koloidné striebro doma vyrábam pre vlastné použitie a môžem prehlásiť, že 99% podomáckych výrobcov vyrába žbrndu, od ktorej ruky preč.

   Páči sa miPáči sa mi

   Odpovedať
2. 

   helar

   11. marca 2008

   Dusan,

   díky za informácie. Keďže s koloidálnym (teda vlastne správnejšie asi koloidným) striebrom nemám nijaké skúsenosti, neviem zaujať stanovisko. Asi by s vami lepšie vedeli debatovať ľudia z toho diskusného fóra – ale vlastne nevedeli, keďže sú Nemci… 😛

   Ale možno niektorý iný čitateľ má nejaké skúsenosti a bude vedieť odpovedať. Potešilo by ma to, keby sme si vedeli túto oblasť nejako vzájomne doplniť a urobiť si nejaký spoločný názor.

   Páči sa miPáči sa mi

   Odpovedať
3. 

   nany

   27. marca 2008

   Ahoj Dušan,

   mám mykózu. Na internete som natrafila na koloidné striebro. Aby som nenaletela podvodníkom išla som rovno do lekárne, že si budem ranu omývať. Bohužiaľ v lekárni ani nevedeli o čom hovorím. Podľa vás 99% podomáckych výrobcov vyrába žbrndu. Viete mi poradiť kde by som vyhovujúce koloidné striebro mohla zohnať? Z tej mikózy som už dosť psychicky na dne. A ceny za 3 dcl kol. striebra sa dosť výrazne líšili čo sa týka internetového predaja. Bolo by možné zakpiť si ho aj u Vás. Ak ano pridajte sem odkaz ja Vám napíšem svoju mailovú adresu.

   Páči sa miPáči sa mi

   Odpovedať
4. 

   Juro

   31. marca 2008

   Ahoj Dusan,

   prosim ta mohol by si mi napisat, kde sa daju zohnat strieborne tycinky vyhovujucej kvality?

   Dakujem.

   Juro

   Páči sa miPáči sa mi

   Odpovedať
5. 

   Juro

   31. marca 2008

   moj email je grhta@azet.sk

   Páči sa miPáči sa mi

   Odpovedať
6. 

   dusan

   8. apríla 2008

   to nany: Koloidné striebro je výborné, ale … mykóza je 100% odstrániteľná Acidophilusom. Musí byť ale kvalitný. Snáď to v tomto prípade nebude reklama, pozri si ho na stránke http://www.mojezdravie.sk Mykóza je dôsledok plesní v organizme. Snáď k Acidophilusu aj Cesnak.
   Ja koloidné striebro vyrábam len pre svoju potrebu resp. pre absolútne blízku rodinu. Predajom sa nezaoberám. Akýkoľvek predaj bez schválení by nebol legálny. Verím však, že oficiálne schválené predaje sú v poriadku. Moja narážka na kvalitu vychádza z rôznych katastrofálnych návodov na nete. Napr. návod na českej stránke o borelióze … zapojiť do série 3ks 9V batérie, pripojiť dva strieborné drôty, naliať do pivového pollitra destilovanú vodu … vznikne im zakalená tekutina a usadeniny. To potom riešia filtrovaním.
   Dobre urobené koloidné striebro je číre, biele bez farby a usadenín. Čiastočky striebra majú veľkosť cca 5nm, možno 10nm, tu logicky je nejaká papierová filtrácia na srandu králikov. Zákal a usadeniny hovoria o čiastočkách oveľa väčších, než sú požadované. A striebro v nie koloidnej forme môže ublížiť!
   to Juro: Strieborné drôty o vysokej čistote predáva firma http://www.safina.sk (zase reklama). Majú ho aj v inej forme, na domácu výrobu v malom však forma drôtu s priemerom 2mm stačí.

   Páči sa miPáči sa mi

   Odpovedať
7. 

   bob

   25. mája 2008

   Dobrý návod na správnu výrobu koloidného striebra nájdete na českom webe http://www.energieupramene.cz/forum, je tam aj bohatá dizkuzia. firma Safina má pobočky aj na Slovensku a striebro 99,99 predávajú ako drát 2,5mm hrubý.
   Prajem veľa úspechov pri “varení” k.s. BOB

   Páči sa miPáči sa mi

   Odpovedať
8. 

   Lucia

   8. júla 2008

   zdravim,

   aj ja som citala o kooidnom striebre a jeho ucinkoch ,co ma aj presvedcilo a objednala som ho na http://www.koloidne-striebro.wz.cz . Uzivam ho zhruba 2 tyzdne a pozorujem naozaj zlepsenie.

   Páči sa miPáči sa mi

   Odpovedať
9. 

   Tomas

   25. augusta 2008

   pripajam sa k Lucke , KS od danej firmy mam tiez ,vrelo odporucam.

   Páči sa miPáči sa mi

   Odpovedať
10. 

    bosorka

    3. októbra 2008

    …zdravím
    práve som natrafila na túto tému a zhodou okolnosti pracujem v lekárni.
    Agentúra ochrany životného prostredia USA (EPA) zistila, že dávka 325 mikrogramov koloidného striebra denne je pre ľudské telo s hmotnosťou 72 kg netoxická.Predávkovanie striebrom spôsobuje nemoc, ktorá sa volá argýria. (ang. argyria). Jej príznakom je sivo modré sfarbenie pokožky.
    Liečebné použitie koloidného striebra:
    Koloidné striebro je podľa viacerých zdrojov vhodné ako liečebný prostriedok. Jeho liečebné schopnosti sú založené na jeho vlastnostiach. Extrémne malé rozmery častíc striebra rozptýlených v koloidnom roztoku mu umožňujú operovať na rozmerovej úrovni patogénov. Taktiež jeho elektrický náboj by mal tieto patogény priťahovať a umožňovať tak ich následnú likvidáciu.V liehu sa nerozpúšťa!!!

    Uvádza sa, že koloidné striebro je účinné v prípade vírusových, bakteriálnych a kvasinkových infekcií, taktiež pomáha riešiť dlhotrvajúce infekčné ochorenia, ktoré sa nedajú liečiť bežnými antibiotikami. Často sa o tom hovorí ako o tzv. efekte striebornej strely. Koloidné striebro dokáže, ako uvádzajú rôzne zdroje efektívne ničiť 650 až niekoľko tisíc druhov choroboplodných mikroorganizmov.

    Koloidné striebro je bez chuti a vône, neprilieha k citlivému tkanivu. Koloidné striebro je určené pre perorálne podávanie, môžeme ho aj priložiť ako obklad na rezné rany, otvorené rany, popáleniny, bradavice, premývať ním akné, ekzémy, podráždenú kožu. Môžeme ho použiť na vyplachovanie hrdla, vkladať do ucha, aplikovať vaginálne, rektálne, rozprašovať, vdychovať nosom a do pľúc.
    Naozaj podávať len v malých dávkach, a pri vnútornom použití by som to asi kombinovala s homeopatikmi. Ale to je len môj názor.
    Doma som šarlatánkou a bylinkové tinktúry si zhotovujem sama. Viem čo v nich mám a idem podľa receptúr .Bylinky ešte nikomu neublížili……

    Páči sa miPáči sa mi

    Odpovedať
11. 

    slamko

    8. októbra 2008

    Vidim ze tato debata sklzava niekde… radsej ani pisem kde. Doporucujem, zucastneny ludom radsej si nastudovat trocha fyziky, chemie, biologie, elektriky… a potom sa stane ze nenaletite kadejakym internetovym firmam, obchodujucim s ludskou nevedomostou co predavaju zariadenia na vyrobu koloidneho striebra + par gramov striebra za niekolko tisic korun…pricom ked sa poobzerate trocha po internete, najdete aj legalne slovenske firmy ktore sa zaoberaju vyrobou cistych vzacnych kovov ktere dodavaju do zlatnictiev atd….
    Je mozne kupit striebro s cistotou 99.99 az 99,9999. a tam si vystopujete partnerov z vasej oblasti co s nimi spolupracuju….Problem je len v tom ze obchodovanie s drahymi kovmi podlieha zakonu o obchodovani s drahymi kovmi a preto vam ako beznemu cloveku nikto striebro s potrebnou cistotou nepreda. Ale na to aby ste to striebro od daneho predajcu mohli kupit je potrebny (alebo postacuje) zivnostensky list… A ye nemocnice a lekari nepouzivaju koloidne striebro? no predsa to je jednoduche neda sa na nom zarabat ako na syntetickych liekoch. Koloidne striebro a jeho vlastnosti su uz davno zname….

    Páči sa miPáči sa mi

    Odpovedať
    1. 

       matote

       13. mája 2014

       vdaka – suhlasim s tvojim nazorom!
       nevies nejake firmy, ktore s ciste striebro predavaju? Nasiel som len safinu….
       vdaka!

       Páči sa miPáči sa mi

       Odpovedať
12. 

    bosorka

    21. októbra 2008

    …..vždy príde nejaký vymudrovaný……., čo vie všetko najlepšie.
    Ja som si objednela s firmy Phara activ kde sa vyrába koloidne striebro z 99,99 striebra a 10mg sa dáva na 1 l.
    Aj test pravosti som si urobila, či neužívam čistú mineralizovanú vodu!
    Neodsudzuj tuná všetkých do jedného radu. I keď toho striebra sa v tom roztoku nachádza veľmi málo, môže pomôcť. Veď na rovnakej báze sú robené aj homeopatiká, a tie zaberajú.
    Už len pozitívne myslenie, že veríš ťa môže vyliečiť!

    Páči sa miPáči sa mi

    Odpovedať
13. 

    mmgemini

    14. januára 2009

    Toto pre informáciu si myslím stačí.,,

    Co je koloidní stříbro?

    Chemické a fyzikální základy
    Kdo chce zkoušet účinek léku bude chtít samozřejmě vědět, jaké substance (složení) se za lékem schovává, jaké vlastnosti má a jak působí. Začněme tedy otázkou co je koloidní stříbro, protože pojem koloidní stříbro je velmi málo znám navzdory tomu, že se denně s koloidy setkáváme – ano náš život je na koloidních systémech založen. K lepšímu porozumění, ještě než se budeme věnovat praktickému využití, si nejprve přibližme vysvětlení ze strany vědy. Protože koloidní chemie je velmi obsáhlou oblastí, můžeme zde popsat pouze ty nejdůležitější, pro porozumění pojmu koloidní stříbro nutné základy.
    Pod pojmem koloid rozumíme systém ve kterém jsou částečky velmi jemně a pravidelně rozděleny. Tyto částečky sestávají z méně než-li několika tisíc atomů a mohou mít velikost až 200nm. Jeden nm odpovídá miliardtině metru. Velikostní poměry jsou znázorněny na následující tabulce. Červená krvinka člověka má např. průměr 7,5 m (= 7,500 nm), je tedy téměř čtyřicetkrát větší než-li tato velká částečka koloidu o průměru 200nm.

    K lepšímu porozumění jsou následující měřítka mezi sebou označena:

    1 m 1 metr
    = 1.000 mm = tisíc milimetrů
    = 1.000.000 m = milion mikrometrů
    = 1.000.000.000 nm = miliarda nanometrů
    = 10.000.000.000. = deset miliard Angströmů

    Pomocí generátoru vyrobené koloidní stříbro je však ještě menší. Je složeno z cca 15 atomů a má průměr méně než 1 nm, totiž pouze 0,126 nm. Toto koloidní stříbro je tedy asi 60 000 krát menší než-li červená krvinka nebo veliká baktérie. Tento poměr odpovídá přibližně velikostnímu rozdílu mezi kočkou a Mount Everestem. K poměru k nejmenší baktérii je částečka koloidu stříbra ještě téměř 2 000 krát menší. Tento poměr je zhruba jako dospělý člověk před Grossglocknerem.

    Objekt velikostní zařazení
    Atom 0,1 nm (= 1 Angström)
    Koloidní stříbro (cca 15 atomů) 0,126 nm (= 1,26 Angströmů)
    Molekula cukru 0,7 nm (= 7 Angströmů)
    Virus 20- 300 nm (= 0,02-0,3 m)
    Bakterie 200- 80 000 nm (= 0,2-0,3 m)
    Červená krvinka 7 500 nm (´7,5 m)
    Průměr vlasu 40000-100000 nm(= 40-100 m)
    Lidská bílkovinná buňka 150 000 nm (= 150 m)

    Z vědeckého hlediska mluvíme o koloidním systému při splnění tří předpokladů:
    1. musíme mít k dispozici rozdílné látky, jako např. stříbro a vodu
    2. látky musí být rozdílného skupenství, jako např. tekutá/pevná nebo plynná/tekutá
    3. částečky nesmí být rozpustné

    Takto jsou koloidy heterogenní, složené z více skupenství a nerozpustné.

    Především ve vztahu k poslední vlastnosti dochází často k nedorozumění. Částečky stříbra v koloidním stříbře nejsou ve vodě rozpuštěné, ale suspendované. Jedná se tedy o suspenzi a ne o roztok. Oproti tomu přidáme-li do vody soli (stejně tak soli stříbra jako dusičnan stříbrný nebo chlorid stříbrný) jsou tyto rozpuštěné. To znamená, že části těchto solí svá spojení rozkládají (disociují) a vznikají takto positivně nabité iony stříbra (Ag+) a negativně nabité iony chlóru (Cl-). Přitom se ale nejedná o základní stříbro nebo chrom.
    Z výše uvedeného je znatelný důležitý rozdíl mezi koloidním, základním stříbrem a solí stříbra. Bohužel jsou dnes často obě tyto mezi sebou zaměňovány nebo považovány za totožné. Z předložené práce vyplývá, pokud není jednotlivě jinak upozorněno, že se jedná o jiné stavy (iony, soli, proteiny, atd.)
    Téměř z každé látky může být principiálně dvěmi postupy připraven koloid. K dosažení požadované velikosti částic, můžeme látku buď rozmělnit (dispersní metoda) nebo nejmenší částečky spojit (kondensační metoda). Ke kondensaci dochází např. při mlze, kdy mohou částečky prachu sloužit jako kondenzační zrnka pro kapky mlhy. Příklad disperze je dnes již nepoužívaný způsob mletí stříbra v „koloidním mlýnku“, nebo vznik uhelného prachu z pevného uhlí. Další možnosti disperze jsou homogenizace, elektrický rozklad kovů (také stříbra), ultrazvuk a peptizace (enzymatické dělení).
    Koloidní částečky jsou nejmenšími částmi na které jde pevná látka rozdělit aniž by došlo ke ztrátě individuálních vlastností látky. Další stupeň zmenšení je již samotný atom. Pod pojmem koloidní stříbro rozumíme v odpovídajícím smyslu extrémně malé částečky stříbra. Dle způsobu výroby (chemicky, mletí nebo elektrolýza) je možné dosáhnout velikosti od méně než-li 1nm až do 10nm. Tyto částečky se nacházejí v destilované vodě a nesou elektrický náboj. Protože se náboj stejné polarity odpuzuje, drží se jednotlivé částečky v rovnováze. Pozitivní náboj se stejně jako u baterie – hlavně díky účinku světla – časem vytrácí. Z tohoto důvodu je nutné koloidní stříbro uchovávat mimo dosah světla.

    Díky rozmělnění na částečky mikroskopické velikosti dochází k enormnímu zvětšení celkového povrchu a tím i zvýšení účinku. Krom toho je enormně zvýšena možnost průniku do těla a dosáhnout i těch nejnepřístupnějších míst.
    V koloidní tekutině se jednotlivé částečky pohybují více či méně lehce. Pokud se pohybují těžce, mluvíme o gelu, v případě opačném jde o sol. Tyto formy mohou přecházet jedna v druhou, přičemž přechod je plynulý. Koloidy hrají v přírodě velmi důležitou roly. Bez nich by nebylo života, protože všechny životní procesy v buňce, stavebním kameni žití, jsou založeny na koloidních formách. Další příklady koloidu jsou např. čerstvě vylisovaná pomerančová šťáva, prášek na praní či potah filmu, ale rovněž i kouř nebo mlha.
    Čím větší jsou částečky, tím viditelnějšími je dělá gravitace. Padají na dno nádoby. Koloidní stříbře se neusazuje , protože se jednotlivé elektricky kladně nabité částečky vzájemně odpuzují a drží v rovnováze.
    U malých předmětů, stejně jako u koloidních částeček je ještě jedna síla která zabraňuje jejich potopení. Tuto dílu označujeme jako Brownův molekulární pohyb. Botanik R.Brown (1773-1858) vypozoroval, že se nejmenší částečky v tekutině neustále pohybují. Tímto na sebe neustále narážejí, což rovněž zabraňuje klesání částeček ke dnu a jejich usazování. Brownův molekulární pohyb nastává u částic které jsou menší než-li jeden mikrometr (1m = 1 tisícina milimetru). Navzdory tomu je vhodné před upotřebením koloidním stříbrem jemně zatřepat, aby došlo k optimálnímu rozdělení částeček.

    Kdy bylo koloidní stříbro objeveno?

    Pojem koloidní zavedl koncem 19. století britský chemik Thomas Graham (1805-1869). Na základě jeho agregačního chování mu přiřadil řecký název pro lepidlo. Zde si připomeňme výše zmíněnou formu gelu, ve kterém nám mohou připadat jednotlivé částečky jako přilepené k sobě. Koloidní stříbro je však jemně rozdělené a nemá s lepidlem nic společného. Navzdory tomu, že Graham díky svému zveřejnění v roce 1861 byl později nazýván „otcem koloidní chemie“, známy Michael Faraday )1791-1867) již minimálně 5 let před tím připravil a popsal jiný koloid, totiž koloidní zlato. Tehdejší výroba však byla značně rozdílná od té dnešní.
    Jak již bylo zmíněno , zažívá koloidní stříbro svou renesanci. Jeho léčivá síla byla známa již našim předkům. Ale jak je dnes již častou skutečností, dobré zkušenosti se během času ztrácely. Byly utlačovány moderním medicínským vývojem. Pokud si dnes chceme připomenout dobré zkušenosti našich předků, musíme se rovněž chvíli zabývat historií používání stříbra v medicíně.
    Stříbro je jedním z devíti vzácných kovů, ze kterých jsou zlato a platina nejznámějšími. Bíle se třpytící , měkké stříbro je prvek s nejlepšími elektrickou a termickou vodivostí a vyskytuje se dvacetkrát častěji než-li zlato. Bylo vždy ceněno a velmi brzy začalo být používáno k výrobě šperků, příborů a mincí. Ano, Homér vzpomíná dokonce i stříbrná brnění. Ve středověku bylo zlato třináctkrát hodnotnější než stříbro. Před 100 lety bylo možné obdržet za kilogram zlata 28 kg stříbra, 1937 to bylo dokonce 77 kg a dnes hodnota stříbra ku zlatu propadla ještě více. Ale i v medicíně našlo stříbro své uplatnění.
    Stříbro – nejenom ve své koloidní formě – bylo v medicíně používáno po tisíciletí. V Číně se před cca. 7000 lety vyvinula akupunktura a byla čím dál tím více zdokonalována. Nejprve bylo k ošetření akupunkturních bodů dle určitého systému používáno dřeva a bambusu, později byly tyto nahrazeny kovovými jehličkami a dále zlatem a stříbrem. Přitom bylo zjištěno, že zlato při tomto ošetření spíše stimuluje a stříbro spíše uklidňuje. Můžeme vycházet i ze skutečnosti, že na celém světě používají k akupunktuře milióny léčitelů stříbrných jehliček.
    V Egyptě bylo stříbro používáno více než 3500 let před našim letopočtem k výrobě mincí. Zhruba 2500 let poté bylo v medicíně známo, že voda zůstane déle pitná při jejím uchovávání ve stříbrných nádobách. První písemné známky na medicínský význam dusičnanu stříbrného pocházejí z díla legendárního Gabira ibn Haiana as-Sufi ze druhé poloviny desátého století po Kristu. Také v Bagdádu vystudovaný lékař a filosof Avicenna )980-1037) používal stříbro v medicíně a popsal poprvé Argyrii (zbarvení pokožky při předávkování stříbrem).
    Antibiotické účinky stříbra byly prakticky užívány i našimi předky. Před příchodem ledniček bylo přes léto téměř nemožné uchovávat potraviny déle čerstvé. Naše babičky přidávaly do mléka stříbrnou minci jako ochranu před zkysnutím. Tato metoda k udržení čerstvého mléka je lehce vysvětlitelná, protože horní vrstva atomů stříbra takovéto mince reagovala se vzdušným kyslíkem na neviditelnou vrstvu oxidu stříbra. Po položení takovéto mince do mléka, putují tyto iony stříbra do tekutého média a ničí bakterie kyseliny mléčné, které jsou odpovědné za zkysnutí.
    Někteří ze současníků tuto osvědčenou metodu našich předků opět zavádějí. Takto píše na jedné internetové stránce J.Harrison „zde v Texasu se přes noc ledový čaj zkazí. Přidám-li do něj 1 až 1,5 Unce koloidního stříbra , vydrží celý týden bez ledničky“.
    Tato metoda byla zohledněna již před půlstoletím v jednom ze standardních děl chemie (Römpp 1966):
    „odzkoušeli jsme rovněž prodloužit trvanlivost vody, ledu, limonády a umělé limonády přidáním minimálních množství koloidního stříbra“.
    1869 upozorňuje vědec Ravelin na skutečnost že stříbro rozvíjí svou antimikrobiální účinnost již při minimálních dávkách. Další vědec – von Nägeli )1871-1938) popsal tuto vlastnost 1893 slovem „oligodynamický“, což znamená „s málem býti aktivní“. Zjistil, že již koncentrace 0,0000001% ionu stříbra, což dopovídá 9,2*10-9 M (= 9,2nmol nebo 1g) stříbra na litr, stačí k likvidaci spirogyry v čisté vodě. Ke zničení spór plísně (Aspergillus niger) , jak zjistil, postačuje rovněž pouze 0,00006% ionů stříbra, odpovídá 5,5*10-6 M (=5,5 mol) stříbra. Mnoho leteckých společností světa používají stříbrné filtry a rovněž i NASA se při stavbě vesmírných lodí rozhodli pro systém stříbra k čištění vody.

    Základem přípravy vody pomocí stříbra je postříbření pomocí tzv. katadynového postupu (z katalytický a oligodynamický), jež bylo vyvinuto v roce 1928. Při této metodě je stříbro naneseno na nosič a je takto získán enormně velký kovový povrch. Přes tento filtr je poté filtrována voda a likvidováni původci nemocí. Tento patent byl dokonce základem jedné, dodnes existující švýcarské společnosti. Dokonce při ochraně vody proti řasám v užitkové vodě a vodě v bazénech, tj. k likvidaci řas, je stříbření vhodné.
    Nově je rovněž experimentováno s oblečením se stříbrnými nitěmi, které má být obzvláště zdravé.

    Počátkem 19. století mělo koloidní stříbro své samozřejmé místo v medicíně. Vyznačuje se svým velmi širokým spektrem účinnosti a je téměř zcela bez vedlejších účinků. Protože koloidní stříbro, z důvodu dřívějších výrobních postupů, nebylo zrovna nejlevnější, bylo tím ulehčeno šíření antibiotik. Dnes je možné koloidní stříbro vyrobit pomocí generátoru stříbra relativně levně.
    Od vynálezu penicilínu v roce 1928 bylo zavedeno tisíce nových antibiotik. V nich viděla medicína kouzelnou zbraň proti stávajícím bakteriím. Během toho jak se lidé s entusiasmem oddávali těmto novým vynálezům, upadalo stříbro čím dál tím více do zapomnění. Teprve poté co jsme museli přiznat, že se ve stále větším měřítku vyvíjejí nové a nové kmeny resistentních bakterií, které nepodlehnou ani nejmodernějším antibiotikům, začínáme znovu vyvolávat z paměti přednosti koloidního stříbra. Čím častěji je antibiotikum předepisováno, tím lehčeji vznikne rezistentní kmen bakterií.
    V 1970 letech obdrželo chirurgické oddělení universitní kliniky ve Washingtonu stipendium ke zkoumání nových vylepšených postupů u pacientů s popáleninami. Přitom bylo zjištěno, stříbro vykazuje enormní přednosti oproti jiným stávajícím materiálům.
    Jeden příklad: k ošetření ran byla již od roku 1930 používána tence válcovaná stříbrná fólie (stříbro je po zlatu kov který je možné vytáhnout do nejslabější vrstvy, a může být zpracováno až do 0,0027mm slabého plátu). Tímto postupem bylo zamezeno přílišným ztrátám tekutin a podpořena tvorba nové tkáně. Při spáleninách a opařeninách je ale důležité zamezit vzniku infekcí a původců nemocí. Také zde je Stříbrná fólie a koloidní stříbro důležitým přínosem. K antimikrobiálnímu, vlhkému ošetření ran je k dostání tzv. hydrokoloidní obvaz jako zdravotnický výrobek, jehož účinek spočívá krom jiného v uvolňování ionů stříbra do rány a přispívá jejímu následnému zklidnění a rychlému vyhojení.
    V chirurgii má stříbro své místo například při svorkování mozkových cév nebo uzavírání defektů lebeční kosti.
    Rovněž v Německu byl výjimečný účinek stříbra dlouho znám. Již 1881 doporučoval Lipský gynekolog Carl Sigmund Franz Credé (1819-1892) použití dusičnanu stříbrného při velmi rozšířeném zánětu zakončení pupeční šňůry novorozenců. Tato komplikace byla často způsobena (Gonorrhöe) matky a mohla býti touto novou metodou okamžitě odstraněna, z tohoto důvodu byla tzv. „Credé-Prophylaxe“ u novorozenců zákonně předepsána. Rovněž dnes jsou v používání oční kapky, jako lékárnicky povinný prostředek, obsahující dusičnan stříbrný. Tyto jsou u této indikace povoleny. Credé mimo jiné zjistil, že dusičnan stříbrný ještě v ředění 11000 zabíjí během pěti minut stafylokoky, streptokoky a Milzbranderreger.
    Vedle dusičnanu stříbrného byl používán krom jiného jodid stříbrný a chlorid k desinfekci, stejně jako stříbrný laktát jako adstringierendes a antiseptické prostředky. Oxid stříbra se dříve nasazoval proti choleře a epilepsii. V předloženém pojednání je míněno , pokud není výslovně uvedeno, vždy koloidní, elementární stříbro.
    Poznámka: každý bude jistě znát i jiné použití stříbra – fulminát stříbra exploduje při sebemenším doteku a používá se u bouchacích kuliček.

    Proti čemu působí koloidní stříbro?

    Koloidní stříbro je univerzální prostředek , téměř bez vedlejších účinků k léčení četných onemocnění. V mnohých pojednáních bylo prokázáno, že je účinné proti baktériím (např. stafylokokům a streptokokům), virům a plísním. Tyto původci jsou během několika málo minut koloidním stříbrem usmrcováni.

    Zajímavostí zůstává, že pro lidský organismus důležité baktérie v tlustém střevě zůstávají většinou ušetřeny, protože koloidní stříbro je do krevního řečiště nebo lymfatického systému přijímáno nejpozději v tenkém střevě. V mnoha případech je však potřebné aby koloidní stříbro působilo v tlustém střevě. Na tento případ poukážeme podrobněji v pozdější kapitole.
    Koloidní stříbro může být použito i u onemocnění jejichž příčina není plně známa. Do dneška byl úspěšný účinek koloidního stříbra popsán pro obrovské spektrum nemocí, totiž pro několik set různých původců nemocí (viz tabulka). Především na počátku našeho století byla jeho účinnost intensivně zkoumána velkým počtem známých vědců, kteří zveřejňovali své výsledky v renomovaných zdravotnických časopisech jako Lancet, Journal of the American Medical Association a Britich Medical Journal. Courtenay tyto působivé práce shromažďoval a shrnul v knize. V ní jsou obsaženy četná pojednání o aktuálním stavu výzkumu, které dokazují, že se věda současnosti velmi intenzivně opět účinky na použitím koloidního stříbra zabývá.
    K onemocněním, u kterých jsou zkušenosti s koloidním stříbrem k dispozici patří četné potíže zraku, dýchacího systému, kůže, pohybového aparátu a nervového systému. Pokud pomyslíme, že širokospektrální antibiotikum (proti bakteriální infekci) nebo širokospektrální antimykotikum (proti plísňovému onemocnění) může působit vždy pouze na určitou část původců, je toto enormní předností. Antibiotikum působí vždy pouze proti jednomu malému počtu rozdílných původců nemocí a nikdy proti virům. Krom toho je požívání koloidního stříbra téměř bez vedlejších účinků, kdežto chemické substance mají většinou mnoho silných vedlejších účinků.

    Následující tabulka předkládá malý přehled o nemocech pro které byla popsána léčba.

    Onemocnění pokožky
    onemocnění původce
    akné různé vlivy
    Bromidrosis
    dermatitida Různé příčiny
    furunkl Stafylokok krom jiného
    Kožní rakovina Různé příčiny
    Kožní plísně Různé kožní plísně
    Kožní tuberkulóza (Lupus) Různé příčiny
    Herpes simplex Virus herpes
    Herpes zoster (růže) Varicella – virus zoster
    Impetigo Např. stafylo- nebo streptokok
    Záněty pokožky hlavy Zánět
    Psoriasis (lupenka) Dědičné faktory
    rosazea Různé příčiny
    Seborhöe Dědičné faktory
    Sluneční úpal Přehnané slunění
    urtikaria Alergeny
    Warzen Virus Papilloma

    Onemocnění pohybového aparátu
    onemocnění Příčina/původce
    artritida Různé příčiny
    revma Různé příčiny

    Onemocnění zraku
    onemocnění Příčina/původce
    Opthalmie (zánět očí) Různé příčiny
    Augenlidenentzündung (blepharitis) Např. baktérie, parazité atd.
    Zánět spojivek Různé příčiny
    Zánět rohovky Viry a.j.
    Potíže rohovky Pneumokoky nebo plísně
    Zánět slzného váčku Různé příčiny

    Onemocnění trávícího traktu
    onemocnění Příčina/původce
    průjem Různé příčiny
    Gastritida
    Zánět žaludeční sliznice Různé příčiny
    morbus Crohn infekční onemocnění sliznice
    hemeroidy Slabost svěrače
    Pruritus ani Různé příčiny
    Infekce salmonely Salmonely

    Onemocnění dýchacího ústrojí
    onemocnění Příčina/původce
    Influenza (chřipka) Haemophilus influenzae,
    Myxovirus influenzae
    kašel Bordetelle pertussis
    Legionářská nemoc Legionella pneumophila
    Zápal plic Různé příčiny
    Zánět mandlí Streptokoky, částečně viry
    Nosní katar Baktérie
    Rhinitis (zánět sliznice nosu) Rhinoviry
    Zánět mezižeberního svalstva Různé příčiny
    tuberkulóza Mycobakterium tuberculosis

    Onemocnění nervového systému
    onemocnění Příčina/původce
    Zánět mozkových blan (meningitis) Různé příčiny
    Menierova nemoc Postižení 8. mozkového nervu
    Neurastenie Přepracování a okolní vlivy

    Onemocnění urogenitálního trakru
    onemocnění Příčina/původce
    Zánět močového měchýře (chronické) Různé příčiny
    Gonorhöe (tripper) Neisseria gonorrhoeae (gonokokus)
    leukorhöe Různé příčiny
    Nebenhoden zánět Různé příčiny
    prostata Různé příčiny

    Ostatní onemocnění
    onemocnění Příčina/původce
    Otrava krve Jedy
    Diabetes Nedostatek inzulínu
    Zánět středouší různé příčiny
    furunkl Např. stafylokok
    Kojenecká horečka Různé baktérie
    lepra Mycobacterium leprae
    malárie Plasmodium
    paratyfus Salmonella partyphi
    Paradentóza různé příčiny
    flegmónie Zánět buněčného podkoží
    Polio (dětská obrna) Polio virus
    Šarlach Streptokoky
    Sprue Nejasné příčiny
    syfilis Treponema pallidum
    tetanus Clostridium tetani
    tyfus Salmonella typhi
    popáleniny Různé příčiny
    (tabulku ještě nemám zcela přeloženou – pardon)

    Koloidní stříbro může být použito k léčení nemocí ale i k prevenci protože podporuje imunitní systém a ulehčuje mu jeho funkci. Krom toho podporuje růst nové tkáně. Jak potvrzují oběti popálenin, stříbro urychluje hojení ran. Takže zde působí dvojitě, protože ochrana před infekcí u popálenin je velmi důležitá. Rovněž starší osoby pozorovaly u sebe rychlejší proces hojení ran po použití koloidního stříbra. Možným způsobem podporuje produkci nediferencovaných buněk, které jsou potřebné k náhradě zestárlých buněk.
    Velmi důležitá je skutečnost, že koloidní stříbro je účinné rovněž proti původcům nemocí kteří se proti antibiotikům staly rezistentní. Bakteriím je dnes existence ulehčována, protože i proti bezvýznamným nemocem je často stříleno těžkým kalibrem. Kromě toho bojují mnohé léky pouze proti symptomům, kdežto koloidní stříbro vyřazuje již samotnou příčinu likvidací původců nemocí. Nabývající tvorba rezistentních kmenů baktérií je řízena jako časovaná puma přímou cestou k medicínské katastrofě. Je možné se právem obávat, že čarovné zbraně – antibiotika za několik let celosvětově selžou. Takto vypadá smysluplně, při ošetření a prevenci (například u nemocí z nachlazení) vyzkoušet nejprve koloidní stříbro. Úspěšné potlačení zánětů a podpora rychlé léčby pomocí této substance bylo mnohokrát popsáno.
    Přičemž není samozřejmě ani koloidní stříbro zázračnou nebo čarovnou zbraní. Někteří autoři (Slawson a Thurman a Gerba 1989) popsali dokonce několik baktérií které údajně byly proti koloidnímu stříbru rezistentní. K nim patří mimo jiné některé z enterobaktérií a klebsiella pneumoniae.

    Z četných v literatuře uvedených nemocí, které byly léčeny koloidním stříbrem jsou následovně některé popsány.
    Lymská nemoc (lymská borelióza – Erythema-migrans) byla poprvé popsána v roce 1976 v americkém městečku Lyme. Je nejčastěji přenášena prostřednictvím klíšťat a způsobena baktérií Spirocheta Borrelia burgdorferi. V průběhu nemoci mohou vyvstat kardiologické a neurologické symptomy stejně jako artritida větších kloubů. Courtenay upozorňuje na to, že pacienti kteří byli tři a více let léčeni různými antibiotiky, byli během tří až čtyřtýdenní terapie koloidním stříbrem bez symptomů. Střední doba potřebná k osvobození těla od původců nemoci trvala tři až devět měsíců. Ztížení terapie docházelo často prostřednictvím kvasinkové plísně (Candida albicans) která měla za následek prodloužení terapie, tolik Courtenay.

    Onemocnění kožní plísní postihne časem každého člověka. Může být vyvoláno různými plísněmi a je velmi nepříjemné. Často je provázeno svěděním, červenáním nebo dokonce bolestivými trhlinami. Plísňové onemocnění pokožky znamená pro postiženého člověka současně velký zdravotní a kosmetický problém. Současná léčba zabere často velmi mnoho času a často dochází k recesím. Courtenay říká, že při lokálním použití koloidního stříbra se symptomy dostávají pod kontrolu.
    Lupenka (Psoriasis) je nemoc, jejíž propuknutí je zděděno a platí jako nevyléčitelná. Jedná se o navýsost nepříjemné onemocnění, které sebou může nést i značnou psychickou zátěž. K propuknutí nemoci přispívají různé faktory (k nim patří i baktérie a viry).Nemoc se vyznačuje zvýšenou tvorbou šupin a vyvstává ve zvýšené míře zejména na loktech, kolenech, hlavě, rukou a nohách stejně jako tělesných záhybech. Může však býti postiženo celé tělo. Courtenay popisuje – použitím koloidního stříbra je zaznamenána tvorba nové pokožky již po třech týdnech, terapie může trvat tři až osmnáct měsíců.
    Rozšířené jsou rovněž záněty ústní dutiny. Mohou postihnout dásně, jazyk nebo tváře a mohou mít rozdílné příčiny. Jsou velmi bolestivé a rušivé a mohou dokonce omezovat mluvení či požívání potravy. Je zaznamenáno velmi rychlé vyléčení po použití koloidního stříbra. Již p krátkém, minimálně koncentrovaném používání mohou mnozí postižení opět bez problému jíst a plný ústup infekce je dosažen po dvou až čtyřech dnech při užívání čtyřikrát denně.
    Herpes simplex je způsoben virem a vyznačuje se opakovaným výskytem místně ohraničených skupinových puchýřků. Dle postižené tělesné oblasti mluvíme o Herpes facialis (obličej), Herpes labialis (rty), Herpes nasalis (nos), Herpes buccalis (tváře) nebo Herpes genitalis (pohlavní orgány). Spouštěčem symptomů jsou časté zátěžové životní situace infikovaných. Prvními příznaky nového případu je svědění a citlivost postiženého místa. Následovně se vytvářejí rušivé puchýřky. Dle Courtenayho může být topickou (místní aplikace) aplikací koloidního stříbra v polovině případů zabráněno propuknutí symptomů v podobě puchýřků. Pokud k nim však i přes aplikaci dojde, tak většinou s výrazně slabším průběhem než-li bez ošetření. Rovněž zmizení puchýřků je pozitivně koloidním stříbrem ovlivněno. Zmizí v poloviční době běžné té při normálním průběhu.
    Rovněž pro léčbu Herpes zoster, jedno z dalších virových onemocnění, které je známo pod pojmem růže a může být velmi bolestivé, je popsána úspěšná léčba koloidním stříbrem.
    Mnozí lidé vznesou dotaz zda koloidní stříbro může být použito při léčbě AIDS. Čím více je člověk nemocí postižen a čím bezvýchodněji léčba probíhá, tím větší jsou naděje které se vzpínají ke každému novému léku a každému novému způsobu léčby. Zvláště u HIV infekce byly v posledních letech díky novým lékům a kombinacím léků dosaženy významné úspěchy. Takto se podařilo propuknutí samotného onemocnění AIDS výrazně oddálit a rovněž léčba doprovodných nemocí mohla být enormním způsobem zdokonalena. AIDS tímto sice nebylo možné vyléčit, ale kvalita života postižených mohla být zlepšena a jejich životní očekávání výrazně prodlouženo. Bylo sice popsáno, že virus HIV stejně jako ostatní viry je možné usmrtit požíváním koloidního stříbra in vitro (ve zkumavce), vyléčení AIDS však bohužel dosaženo nebylo. U osob infikovaných HIV vyvolávají jinak neškodné zárodky díky oslabenému imunitnímu systému tzv. oportunistická onemocnění. Z tohoto důvodu je určené koloidní stříbro pro
    tyto osoby jako přírodní obrana k podpoře imunitního systému. Mnohá z těchto oportunistických onemocnění jsou způsobena baktériemi, viry nebo plísněmi. K těm patří např. Cytomegalie-virus, Herpes-simplex-virus, Candida, salmonely, mykobakterie, bacil tuberkulózy a toxoplazmóza.

    V rámci výzvy FDA k vyjádřením ve vztahu ke koloidnímu stříbru (viz. Jaké vedlejší účinky má koloidní stříbro?) byl doručen i jeden zajímavý příspěvek lékaře k ošetření benigní perplazie prostaty (zbytnění prostaty). Referuje o anonymní studii 22 mužů ve věku od 50 do 82 let, u kterých byla léčena nokturie. Pacienti popisovali jedno až pět nucení během noci. 15 pacientům bylo podáváno koloidní stříbro a 7 placebo. Dávkování bylo v množství jedné čajové lžičky produktu ráno a večer po dobu 19 až 23 dní. Čtyři pacienti z první skupiny popisovali následovně pokles nutné návštěvy toalety na jedenkrát za noc a pět dalších popisovali zlepšení nokturie obecně. Po dalších 8 týdnech užívání koloidního stříbra popisovalo 16 účastníků (jeden studii přerušil) výrazné zlepšení a u pěti nebylo žádné zlepšení zjištěno.
    Po „antraxových dopisech“ v závislosti na teroristických útocích 11. září 2001 vyvstaly okamžitě dotazy zda je možné se ochránit proti původci sněti slezinné pomocí koloidních stříbra. Ve skutečnosti je již od roku 1887 známo, že stříbro je účinné proti sněti slezinné. Tito původci byly jedenáct let před tím objeveni slavným Robertem Kochem (1843-1910). I když je Koch dnes znám zejména svými pracemi k tuberkulóze, svůj profesní úspěch je založen právě na objevu původce sněti slezinné Bacillus antracis v roce 1876, protože tento byl ve skutečnosti jeho prvním studijním objektem. Díky jeho pracím byla potřena nejen cholera a tuberkulóza ale i vysoce nakažlivá sněť slezinná.
    Rovněž dnes je sněť slezinná celosvětově rozšířena, zejména v zemích s málo intenzivní ochranou zvířat. Lidé kteří přicházejí často do styku se zvířaty, hlavně s vnitřnostmi zvířat (chovatelé, zvěrolékaři) jsou potenciálně ohroženi snětí slezinnou. V každém případě ukázaly „antraxové dopisy“ z konce r.2001 názorně, že nebezpečí hrozí i z jiné strany, protože laboratoře „zcivilizovaného válečného průmyslu“ jsou pouze všeobecné zabezpečeny, použití původci pocházeli zcela jistě z takovýchto zařízení.
    Jako prevence bylo v souvislostí s „antraxovými dopisy“ z oficiálních míst ohroženým osobám doporučeno včasné užívání antibiotik. Před tím však byli všichni varováni toto učinit „na vlastní pěst“. V případě potřeby jsou k dispozici v dostatečném množství léky (penicilin u plicního a střevního antraxu popř. Ciprofloxacin nebo Doxycyklin u kožní formy).
    I když nejsou provedeny studie zda koloidní stříbro u lidí nebo zvířat zabrání infekci antraxem, ale protože původce je schopno usmrtit, můžeme vycházet z toho, že požíváním koloidního stříbra minimálně podpoříme obrannou schopnost těla. Při konkrétním podezření na nakažení snětí slezinnou je v každém případě nutné vyhledat odbornou pomoc. Na tomto místě bych rád podotknul, že koloidní stříbro sice v mnoha případech zázračně účinkuje, ale není žádným čarovným prostředkem. Je s ním možné usmrtit mnoho původců nebo podpořit léčbu nemocí. U vážných onemocnění je však nutné vždy vyhledat profesionální lékařskou radu.

    Jak je koloidní stříbro používáno?

    Kov s neomezenými možnostmi
    Zvláštní předností koloidního stříbra je, že nemusí být používáno pouze univerzálně, ale i způsobem odpovídajícím určité nemoci aplikováno. Protože je velmi dobře snášeno, jsou možnosti jeho použití téměř neomezené.
    Vnější použití přichází v úvahu u kožních onemocnění jako akné, otevřené rány, opary, psoriasis, plísně a podobných potíží. Při těchto onemocněních můžou být postižená místa potírána látkou napuštěnou koloidním stříbrem. Jednou z osvědčených metod je přikládání obvazu napuštěného koloidním stříbrem např. při jizvách, řezných a tržných ranách.
    Pro systematické užívání musí být koloidní stříbro užíváno orálně, tj. musí být požíváno. Protože je téměř bez chuti (mnozí označují chuť jako lehce kovovou) není to žádný problém. Doporučuje se však, tekutinu nepolknout okamžitě, ale nejprve ji ponechat několik vteřin pod jazykem (sublinguálně). Takto je část koloidního stříbra do těla přijata sliznicí v ústech a může být zabráněno usmrcení některých pro trávící systém důležitých bakterií.
    Orální užívání se doporučuje například při parazitních nebo plísňových (Candida) problémech, chronické únavě a při bakteriálních a virových infekcí, ale i při mnoha dalších onemocněních.
    Koloidní stříbro může být užíváno rovněž intravenózně (viz. Rovněž kap. Pomáhá koloidní stříbro i zvířatům? ). R.1918 zveřejnil například vědec T.H. Anderson Wells v renomovaném americkém zdravotnickém časopise Lancet tento postup při otravě krve. Rovněž po několikáté dávce v odstupu 48 hodin nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky.
    Při onemocněních ústní dutiny (zánět dásní, nachlazení atd.) je rozumné koloidním stříbrem kloktat a vyplachovat.
    koloidní stříbro je možné užívat rovněž jako oční kapky. Může být použito např. při zánětu spojivek nebo jiných zánětech očí.
    Pokud má být koloidní stříbro účinné v tlustém střevě, musí být užíváno pokud možno s větším množstvím tekutiny aby nebylo resorbováno plně ještě před tím než dorazí do tlustého střeva. Následovně je důležité regenerovat přirozenou střevní flóru pomocí jogurtu nebo podobným prostředkem.
    Další způsoby užívání jsou vaginální nebo rektální, ale také jako nosní nebo inhalační sprej.
    Protože koloidní stříbro nezpůsobuje ani u takových citlivých tkání jako je oko žádné podráždění, je velmi vhodné jako první pomoc ve spreji při řezných ranách, zánětech, spáleninách a píchnutích insekty.

    Jak je koloidní stříbro dávkováno?

    Individuální dávkování je velmi důležité
    Všeobecně známé je rčení „méně je více“, i když mnozí postupují rádi dle motta „více pomáhá více“. Protože koloidní stříbro usmrcuje původce nemocí již v minimálních množstvích, můžeme se držet principu „méně je více“. Dle potíží je však možné – alespoň přechodně – užít i vyšší koncentraci. Takto užívají léčitelé a lékaři u chronických, dlouhodobých onemocněních spíše vyšší koncentraci oproti akutním onemocněním (jako např. nachlazení) a u citlivých osob je dosahováno úspěchu i při velmi nízkých koncentracích.
    V každém případě je důležité používat čisté koloidní stříbro bez přísad jako je sůl nebo proteiny. Krom toho jde i o velikost a počet v substanci obsažených částeček. Čím čistší je koloidní stříbro tím menší částečky obsahuje a tím méně koloidu člověk potřebuje. Často stačí k usmrcení původců nemoci několik málo částic. Při užívání zevně jsou smysluplné vyšší koncentrace a při užívání vnitřním postačují dle zkušeností nižší koncentrace.
    Protože údaje o koncentraci mohou někoho lehce zmást, pokusíme se s nimi nejprve blíže seznámit. Část je koncentrace koloidního stříbra udávána v ppm (= parts per milion = částic na milion). Toto vyjádření sice neodpovídá mezinárodnímu systému jednotek (SI-systém) ale je přijatelné. Pomocí ppm označujeme přitom počet účinných částic na milión částic roztoku nebo suspenze. U pevných látek jsou to váhové podíly, u tekutin a plynů oproti tomu obsahové poměry. Dle systému SI bychom museli udávat koncentraci v gramech na tunu (g/t). Pro koloidní stříbro znamená tedy jedna část na milión:

    1g stříbra na 1 000 000g (= 1 000 l) vody
    1g stříbra na 1 000kg (= 1 000 l) vody
    1mg stříbra na 1 kg (= 1 l) vody
    1 000g stříbra na 1 kg (= 1 l) vody
    1 g stříbra na 1 g (= 1ml) vody

    Pokud doporučení zní např., sklenka vody (v běžném případě asi 200 ml = 0,2l) s 1 ppm koloidního stříbra, znamená to že v této sklenici vody je obsaženo 200 g nebo-li 0,2mg koloidního stříbra.
    Pokud chceme užít stejné množství koloidního stříbra v koncentrované formě např. s cílem nechat jej cíleně působit přes sliznici úst, musíme samozřejmě vycházet z odpovídající koncentrace. Plná kávová lžička s cca. 5 ml vody s koncentrací rovněž 200 g koloidního stříbra musí dosahovat koncentrace asi 200 ppm. Courtenay doporučuje užívání 15 až 20g koloidního stříbra. To odpovídá při 5 ml asi 20 až 30 ppm.

    V poslední době se však objevují velmi dobré zkušenosti, zvláště v Německu, s vyššími dávkami koloidního stříbra. Například zprávy z jedné léčitelské ordinace v Heilbronnu uvádějí užívání (vlastních spolupracovníků) „100 ppm až čtyřikrát denně v množstvích 200ml“ přičemž nebyly konstatovány žádné vedlejší účinky. Tato praxe zastupuje teorii „u dospělých dávkování 150 až 200 ml je k zajištění úspěchu“. Argyrie přitom hrozí především při „snížené nebo zastavené funkci ledvin“. Ve skutečnosti byly v této léčitelské ordinaci dosaženy pozoruhodné výsledky s krátkodobě užívanými vysokými koncentracemi, jak taky následující zprávy dokazují:
    „ Od počátku zkoušek jsme používali u všech infekčních onemocnění množství mezi 50-200 ml koloidního stříbra v koncentraci 25ppm několikrát denně a tím jsme dosáhli v maximálním počtu případů prokazatelné úspěchy bez jakýchkoliv negativních vedlejších účinků“.

    Případ 1: „ 14 letá, několikanásobně postižená dívka s recidivující pneumonií, již po několik měsíců s neustále zvýšenou teplotou s resistencí na antibiotika proti Pseudomonas aeroginosa. Návrh k umělému dýchání. Po třech dnech podávání koloidního stříbra, třikrát 100 ml PEG nalačno – bez teplot. Poté podávání dvakrát 50 ml, 25ppm. Po dobu tří měsíců žádná recidiva. Předcházející cyanotika (zmodrání při nedostatku kyslíku) se již nevrátila. Významné zlepšení všech nálezů. Vedlejší příznaky nebyly zjištěny.

    Případ 2: „18 letá dívka, po několik let se vracející zánět ledvin provázený zánětem močového měchýře. Podávaná antibiotika bez účinku. Na doporučení bylo podáváno třikrát denně lžička koloidu. Nález lepší, ale urin nebyl zbaven původců. Poté čtyři dny třikrát denně 150 ml koloidního stříbra: urin bez původců.“
    Případ 3: „ Muž, 42 let, po čtyři týdny silné bolesti v krku. Počáteční terapie Amoxicilin bez úspěchu, poté přechod na širokospektrá antibiotika. Potíže přetrvávají. Po třech dnech koloidního stříbra třikrát 150 ml – nejprve kloktat poté polknout – bez potíží.
    Tyto případy názorně ukazují, že je možné za dohledu zkušeného léčitele či lékaře možné pracovat s vysokými dávkami koloidního stříbra. Přitom musí být ale zdůrazněno, že dávkování je vždy závislé na onemocnění a jednotlivé osobě.

    Courtenayem doporučené koncentrace jsou v souladu s doporučeními amerického zdravotního úřadu, který stanovuje horní hranici denního příjmu stříbra u 70 kg osoby na 350g. Jím doporučené denní dávkování dosahuje 4,3% až 7,1% této horní hranice a je možné ji dle těchto kritérií posuzovat jako bezproblematickou. Přičemž u dětí je nutné zvláštní pozornosti a patřičně dávkování redukovat. Dobré zkušenosti s vysoce koncentrovaným koloidním stříbrem jsou založeny na přechodném překročení mezních hodnot určených FDA o několik desítek procent. Dle výpovědí bylo takto dosaženo významných úspěchů i u beznadějných případů bez vedlejších účinků. Zde je však nutné upozornit, že se jedná o zkušené terapeuty. Neužívejte v žádném případě koloidní stříbro bez kvalifikovaného seznámení nebo vysoké dávkování na trvalo.

    Ve vztahu ke způsobu užívání existuje několik doporučení. Protože je důležité v každém případě při užití koloidního stříbra současně požít i větší množství tekutiny, je doporučeno užívat denní dávku spolu větším množstvím vody. Je například možné vlít denní dávku do 1 litru vody a tu poté v průběhu dne konzumovat. Problémem je zde pouze skutečnost, že náboj jednotlivých částeček koloidu může být tímto způsobem snížen.

    Jiné doporučení zní: malé množství vysoce koncentrovaného koloidního stříbra chvíli držet v ústech a poté polknout. Takto dochází k resorpci stříbra sliznicí v dutině ústní. I zde je však důležité následně požít větší množství tekutiny.
    K dosažení základního obrazu postačuje u většiny dospělých osob užívání jedné čajové lžičky s 15 až 25g koloidního stříbra denně. Následně je možné dávkování snížit zhruba na polovinu. U dětí a kojenců musí být dávkování odpovídajícím způsobem redukováno.
    Přitom je však smysluplné provést „stříbrnou kůru“ v určitých krizových situacích a poté opět vynechat, aby nedocházelo k přílišnému ulevování imunitnímu systému. Smysl má tato kůra např. ve studených obdobích roku kdy takto můžeme imunizovat přechodně tělo a dávkování přitom můžeme lehce zvýšit. Courtenay doporučuje denní dávku u chronických onemocnění po dobu cca jednoho a půl měsíce zdvoj nebo trojnásobit a pot= přejít opět na normální míru. Zároveň je vhodné omezit příjem zatěžujících potravin které obsahují množství cukru nebo nasycených kyselin. Samozřejmě je zapotřebí u chronických onemocnění vzít v potaz i profesionální medicínskou pomoc.

    Každý člověk rychle sám zjistí jaké dávkování jeho tělo vyžaduje ke shromáždění dostatečných obranných sil. Jako u všech forem terapie platí i zde, že každý pacient vyžaduje individuální dávkování.
    Mnozí vědci se domnívají že existuje přímá souvislost mezi koncentrací stříbra v těle a stavem imunitního systému. Z tohoto důvodu lidé kteří trpí nedostatkem stříbra bývají častěji nemocní než-li osoby s vyšším potenciálem stříbra v těle.

    Kde je možné obdržet koloidní stříbro?

    Pozor na serióznost
    Při hledání prodejců koloidního stříbra nebo generátorů stříbra je možné lehce ztratit přehled. Nabídka je velmi široká zejména ze strany US firem. Doporučuje se v tomto případě zvýšená pozornost. FDA například zjistila, že mnohé z nabízených produktů vykazovaly oproti popisu pouze minimální množství koloidního stříbra nebo dokonce byly znečištěné. Mnohé z firem nabízejí koloidní stříbro ale ve skutečnosti se jedná o soli stříbra, které mohou vyvolávat závažné vedlejší příznaky. Protože koloidní stříbro vzdor všemu má ohraničenou životnost (dny až několik týdnů), je vhodnější si požadované množství vyrobit čerstvé.
    Není divu, že většina populace do dnešního dne o koloidním stříbru neslyšela, obecně nejsou jeho možnosti použití zcela neznámé. Někteří z léčitelů však již léčivou schopnost „stříbrné vody“ poznali a zavedli ji do svého repertoáru.
    Vezmeme li v úvahu, že ročně vydáváme čím dál tím více finančních prostředků na boj proti nemocem a přitom se zdáme víc a víc nemocní, je nasnadě zkouška pomocí univerzální, přírodní látky téměř bez vedlejších účinků. Tato úvaha je v pozadí založena i na skutečnosti, že infekční onemocnění patří k nejčastějším příčinám úmrtí.

    Jaká kritéria kvality platí pro koloidní stříbro?

    Stáří, čistota a velikost částic
    Stejně jako u léků a potravin, tak i u koloidního stříbra bychom měli dbát na dobrou kvalitu. Tato závisí krom jiného i na výrobě a způsobu skladování.
    Pokud je koloidní stříbro vyrobeno pomocí generátoru a stříbrných elektrod, obdržíme zvláště jemné částečky čistého stříbra. Tyto mikroskopické částečky mohou poté dosáhnout potřebných míst v lidském těle dle toho kde jsou zapotřebí.
    Zejména ve vztahu k velikosti částeček je nutné podotknout: čím menší jsou jednotlivé částečky stříbra, tím větší je celková plocha která přijde do styku s původci nemocí. Prof. Römpp to vyjádřil následovně: „koloidy jsou díky svému velkému plošnému rozmístění plošně aktivní: působí silně absorpčně a hodí se jako katalyzátor nebo nosič. Díky veliké ploše probíhají chemické reakce s koloidy rychleji nežli s nerozmělněným materiálem“. Obrovská plocha koloidního stříbra je srozumitelná i na následujícím příkladu: „Rozmělníme li např. kostku stříbra o obsahu 1m3 na malé kostky o délce strany 1 m obdržíme 1021 kostiček s celkovou plochou 6000m2!“.
    Mimo jiné je k dispozici jednoduchá metoda s jejíž pomocí je možné zjistit zda je před námi koloid či ne. Použijeme k tomu tzv. Tyndallův fenomén. Částečky v koloidní tekutině, čisté nebo kalné, ohýbají světlo. Pošleme li tedy skrz kapalinu paprsek světla, ukáže se nám při bočním pohledu dobře patrný, jemně mléčný proužek. Tento fenomén byl poprvé pozorován roku 1857 Faradayem a roku 1867 důkladněji popsán Johnem Tyndallem. Můžeme tento efekt připodobnit slunečnímu paprsku proniknuvšímu malým otvorem do místnosti (například otvorem ve střeše na tmavou půdu), přičemž můžeme pozorovat poletující částečky prachu. Jiným příkladem je světelný kužel světlometů auta ve tmě.
    Koloidní stříbro si zachovává svou účinnost asi tři měsíce od výroby. Mělo by být uchováváno v barevném skle a v chladu. Neukládejte jej však v žádném případě do chladničky, stříbro by mohlo vločkovat. Ochrana před světlem je důležitá z toho důvodu, aby stříbro neoxidovalo a tak neztrácelo svou účinnost. Pokud je čerstvě vyrobené koloidní stříbro vystaveno extrémnímu slunečnímu osvitu, oxiduje již během prvních deseti minut a ztrácí svůj elektrický náboj. Při tlumeném osvětlení trvá tento proces více dní. Z tohoto důvodu by koloidní stříbro mělo být pokud možno čerstvé a v každém případě uložené ve tmavých skleněných nádobách.
    Plastové nádoby nejsou k tomuto účelu vhodné z důvodu možného uvolňování částic ze stěn nádoby a jejich proniknutí do kapaliny. Na druhé straně se může díky svému elektrickému náboji stříbro usazovat na stěnách.
    Je nutno podotknout, že nejlepší znak kvality koloidního stříbra je jeho čerstvost. Dle typu použitého přístroje může stříbrný koloid vykazovat lehce nažloutlé zabarvení, které je s rostoucí koncentrací intenzivnější. Toto není v žádném případě známka špatné kvality. Především při výrobě vysoce koncentrovaného koloidu se mohou od elektrody uvolňovat větší částečky stříbra a způsobit tak jakési znečistění. Pokud k tomuto dojde i při použití destilované vody a kvalitních elektrod (viz.kap. jak je koloidní stříbro vyráběno?), je možno tekutinu jednoduše přefiltrovat pomocí běžného filtru z kávovaru.

    Pomáhá koloidní stříbro i zvířatům?

    Dobré zkušenosti chovatelů
    Léčivé účinky koloidního stříbra byly v praxi zvěrolékařů nalezeny nejprve u paroviru králíků a jiných onemocnění malých a velkých zvířat.
    Koloidní stříbro může být zvířatům podáváno spolu s potravou nebo v nápoji. Dávkování se zde řídí velikostí zvířete. V závislosti ke zmenšující se hmotnosti je zapotřebí při dávkován zdrženlivost podobně jako u malých dětí.
    Dále několik zkušeností založených na podávání koloidního stříbra zvířatům:
    „náš anglický setr byl ošklivě potrhán asi 300 kousnutími rotwailery. Jedna z ran byla šita až 80 stehy. U zvířete se objevila gangréna a veterinář vzdal i poslední naděje k vyléčení. Proto jsem ošetřoval rány koloidním stříbrem a denně jsem podával i několik lžiček k pití. Zvíře se v krátkém čase zotavilo!“ (D.D., 28.5.1996: ELIXA Testimonials)
    „měli jsme psa kterému se v tlamě rozvinula infekce. Podávali jsme tři dny koloidní stříbro a infekce byla odstraněna. Kromě toho měl i výrazně příjemnější dech.“ (R.Th.,Las Vegas, 4.12.1997)
    „U šesti hříbat jsem s úspěchem ošetřil po tří až čtyřdenním užívání koloidního stříbra Diarhöe (E.colli). V jiném případě jsem koni po dobu šesti dní aplikoval injekčně 30 cc koloidního stříbra při diagnóze Protozoenmyelitis. Ačkoliv běžná terapie selhala daří se dnes koni opět velmi dobře. Jednoho dne jsem byl nucen ošetřit kobylu se zánětem dělohy. Po speciální antibiotické léčbě byly ještě po jednom měsíci prokazatelní původci onemocnění (Pseudomonas seruginosa). Teprve po další tří denní léčbě koloidním stříbrem nebyly již žádné další baktérie prokazatelné.“ (příspěvek veterináře k alternative Helath Products Inc., 1998).

    Je možné koloidní stříbro použít i u rostlin?

    Zdravější zelenina pomocí koloidního stříbra
    Rovněž i u rostlin je možné použít koloidní stříbro k boji s původci onemocnění (bakterie, viry, plísně). Jednoduše je možné jej postřikem aplikovat na lis nebo přidávat do zálivky. Takto je možné např. bez použití jedovatých látek vypěstovat zdravější a odolnější zeleninu nebo ošetřovat pokojové rostliny. V literatuře je doporučováno dávkování jedné lžičky na jeden litr tekutiny (20 až 30ppm).
    Mnozí postřikují svůj salát nebo jiné potraviny koloidním stříbrem za účelem prodloužení jejich svěžesti. Zkuste přidat několik kapek koloidního stříbra do vázy s květinami nebo pokropte své řezané květiny. Zjistíte, že se z nich budete těšit o hodně delší dobu.
    Je skrytou myšlenkou oprostit se od stále většího množství chemických ochranných prostředků rostlin, pokud dojde k širšímu obeznámení veřejnosti s rozsáhlými účinky koloidního stříbra. Ještě jeden typ v této souvislosti: pokud možno pokropte své rostliny koloidním stříbrem až za soumraku. To neplatí pouze proto že při plném slunci (i u čisté vody) to není vhodné, ale i proto že koloidní stříbro je na světle méně stálé.

    Jaké vedlejší účinky má koloidní stříbro?

    Univerzální prostředek: (téměř) bez vedlejších účinků
    Vedle otázky směřující k účinku je zajímavé rovněž jaké vedlejší účinky koloidní stříbro má. Pro toto je důležité zdůraznit, že koloidní stříbro není chemikálií (tedy žádnou chemicky vyrobenou, umělou substancí). Jedná se daleko více o elementární stříbro, které se v destilované vodě nachází v podobě nejmenších částic.
    Vedlejší účinky nejsou téměř známé a rovněž kontraindikace s medikamenty nebyly doposavad popsány. Koloidní stříbro neovlivňuje ani tělesné enzymy ani žaludek.
    Protože koloidní stříbro mělo svou medicínskou hodnotu již před rokem 1938, bylo americkým schvalovacím úřadem FDA (Food and Drug Administration), před několika lety akceptováno nejprve pro okruh použití pro který bylo již tradičně nasazováno. Úřad si však vymínil kontrolu produktů nacházejících se na trhu a vyzval výrobce k předložení důkazů o účinnosti a nezávadnosti. Ve svých stanoviscích upozornili někteří spolupracovníci úřadu na skutečnost, že přílišné užívání proteinů stříbra a stříbrných solí – tím není myšleno kovové, koloidní stříbro – může vést k argýrii (změna zabarvení pokožky při předávkování) (Fung et al. 1995, Fung 1998). Kromě toho mohou vysoké koncentrace proteinů stříbra vést k poškození jater a „slévačské horečce“ (horečnatý záchvat přicházející několik hodin po nadýchání kovových výparů) a při dlouhodobém užívání k neurologickým problémům.
    I když tato vyjádření mají spíše teoretický charakter, měly by zde posloužit k vyvážení informací. Příklady na které poukazují americké úřady se však vztahují na pacienty, kteří po mnoho let zpětně, totiž až 35 let, kontinuálně užívali proteiny stříbra (tedy ne čisté stříbro). Koncentrace denní dávky přitom není udána. Čisté, kovové stříbro není v těchto pracích negativně hodnoceno.
    15.října 1996 vyzvala FDA k zaslání zkušeností a argumentů k použití koloidního stříbra do 13.1.1997. Celkem obdržela 251 komentářů od zastánců i od oponentů. Mezi nimi byly k nalezení staré známé protiargumenty. Především však v tomto procesu opět, jako v celé diskusi okolo koloidního stříbra, nebylo rozlišováno mezi elementárním stříbrem a stříbrnými solemi, popř. proteiny.
    Bohužel si věc ulehčili i úředníci a následovalo tento zavádějící princip. Bez rozlišení bylo tedy rozhodnuto: „produkty k vnitřnímu nebo vnějšímu užívání, které obsahují koloidní stříbro nebo soli stříbra, generelně nemohou platit jako bezpečné a účinné“. Proto nebylo uděleno schválení k používání jako lék. Toto rozhodnutí nabylo účinnosti 16. září 1999. Přitom je ale pozoruhodné, že úřad již vysloveně neříká, že tyto produkty jsou neúčinné nebo nebezpečné. Protože pro toto rovněž chybí důkaz. Ale přesto je zapotřebí upozornit na skutečnost, že uvedené produkty jsou v USA povolené jako doplňková výživa. Přitom je již na spotřebiteli aby si udělal svou vlastní zkušenost.
    Schvalovací úřady se přes to všechno obhajují tím, že účastníci nepředložili žádnou studii s vědecky průkazným důkazem. Přitom je nutné si ujasnit, že pro takovéto studie jsou stanoveny velmi přísná kritéria (dvojité zkoušky naslepo, placeboefekt atd.) a již při malém vybočení z formálních zadání nejsou již akceptovány. Jedna jediná studie stojí mimo jiné několik set euro a většinou může být zaměřena na jednu jedinou nemoc. Není proto divu, že malý podnikatel, a takoví jsou většinou všichni kdo nabízejí alternativní způsoby léčení, nemůže takovýmto požadavkům vyhovět. Kdo by později měl takovéto drahé produkty kupovat? Protože jedno je jasné, totiž tyto exorbitantně drahé studie musí v konečném efektu zaplatit zase jenom spotřebitel.
    Na druhé straně existuje naštěstí ještě zdravý rozum a zkušenost (bohužel zkušenost u schvalovacích orgánů neplatí, ačkoliv v medicíně, mluvíme zde i o medicíně ze zkušeností, má své pevné místo). Z mnoha zpráv a zkušeností víme, že koloidní stříbro může být úspěšně použito proti nejrůznějším původcům nemocí.
    Přitom je samozřejmě velmi důležitá důvěra kterou musíme vložit těm kteří nám koloidní stříbro nabízejí. FDA například zjistila, že některé produkty neobsahují to co deklarují. To je fenomén, který potkáváme denně ve všech oblastech života a z pohledu spotřebitele není tolerovatelný. Kritikům koloidního stříbra je takto dáván vítaný protiargument, který je poté paušálně přenášen na všechny produkty. Kdo tedy nakoupí hotový produkt, měl by se ujistit, že toto činí u seriózního podniku. Jinak toto platí pro každý výrobek, ne pouze pro koloidní stříbro.
    Skutečnost, že jsou koloidní, elementární stříbro a stříbrné soli vždy spojovány nediferencovaně dohromady a dokonce stavěny na stejnou úroveň, je věcná diskuse zavádějící a velmi ztížena. Toto činí i mnozí samozvaní „hlídači zdraví“, kteří poskytují rady na internetu. Každý kritický spotřebitel uvítá upozornění od nezávislé strany na rizika léčiv nebo potravin, ale měl by mít alespoň naději, že to bude na seriózní úrovni.
    Jeden neustále citovaný případ vedlejších účinků stříbrných přípravků je případ Rosemary Jacobsové. V nadpise je varováno před koloidním stříbrem a následovně je uveden osud paní Jacobsové, ikdyž se zde jedná o nitrát stříbra (Ciampa 1996, Ziegler 2000, Barret). Pacientka jako dítě užívala orálně delší dobu nitrát stříbra (tedy sůl stříbra) jako lék proti alergii – jiní hovoří o užívání nosních kapek.

    překlad podstatných částí z knihy Dr. Josef Pies: Immun mit kolloidalem Silber, II. Auflage 2005, VAK Verlags GmbH, Kirchzarten bei Freiburg 1998,

    Páči sa miPáči sa mi

    Odpovedať
14. 

    Iveta

    19. februára 2009

    co poviete na toto http://www.koloidnestriebro.sk , je to podla mna hrozne co dnes ludia predavaju. Take velke castice ludi zmenia na mutantov s modrou pokozkou ,ak nie horsie.

    Páči sa miPáči sa mi

    Odpovedať
15. 

    linda

    18. augusta 2009

    …mam dotaz ohladom koloidneho striebra…su tabletky tez take ucinne ako roztok?
    co viac preferujete?

    Páči sa miPáči sa mi

    Odpovedať
16. 

    Peto789

    18. augusta 2009

    no ja som o tabletkach este nepocul,ja preferujem tekute koloidne striebro.

    Páči sa miPáči sa mi

    Odpovedať